47 C 79/2024-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dle jejího zjištění žalovaný jako provozovatel nákladníhoShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FOautomobilu jiného než podle písm. r) RZ , SPZ, s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg neměl v době od , datum, do , datum, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobce se tak domáhá zaplacení částky , částka, jako příspěvku za 161 dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, když výše příspěvku činí , částka, denně, a částky , částka, jako nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek. Výzva k zaplacení příspěvku byla žalovanému doručena , datum, . Splatnost příspěvku nastala dnem , datum, .Soud ve věci postupoval dle ust. § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se v určené lhůtě k tomuto postupu nevyjádřil a soud tak předpokládal jeho souhlas (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.).Na základě provedeného dokazování (výzva k úhradě příspěvku, upomínky) soud učinil ve věci tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením:Žalovaný byl v uvedeném období provozovatelem výše uvedeného osobního vozidla, které v období uvedeném v žalobě nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb. (dále „zákon“), tato povinnost vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 zákona. Žalobkyně získala údaje o vozidlu a o tom, že žalovaný je jeho provozovatelem a že v uvedeném období nebylo pojištěno, postupem uvedeným v ustanoveních § 15 odst. 1 – 3 zákona. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, podle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno, tento příspěvek činí , částka, denně (ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně splnila povinnost vyplývající z ustanovení § 4 odst. 6 zákona odeslat žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku od jednoho roku, kdy se dozvěděla, že žalovaný je provozovatelem předmětného vozidla, výzva pak splňuje požadavky uvedené v ust. § 4 odst. 7 zákona (důvod vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení příspěvku a nákladů, lhůta ke splnění povinnost v trvání nejméně 30 dnů od doručení výzvy, poučení o právech a povinnostech adresáta výzvy). V řízení bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že nárok žalobkyně nevznikl, nebo že žalovanou částku zcela či částečně uhradil. Žalovaný byl v řízení nečinný, soud proto žalobě na zaplacení částky , částka, vyhověl, dále byl žalobkyni přiznán nárok na zaplacení částky , částka, , která představuje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (ustanovení § 4 odst. 4 zákona).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .