9 C 69/2023-42 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Celkově se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 36 303 Kč, která se skládá z jistiny, kapitalizovaných úroků, částky za zpracování zápůjčky a částky za komfortní a flexibilní splácení. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a poslední splátku uhradil dne [datum]. Po vyčíslení dne [datum] dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že dlužná jistina činí částku ve výši 27 137,7 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 24 446,9 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 11 200 Kč. Právní předchůdce postoupil žalobkyni pohledávku dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu dlužné jistiny ve výši 27 137,7 Kč, dlužného poplatku ve výši 24 446,9 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 422,99 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 422,99 Kč, úrok ve výši 18,69 % ročně z dlužné částky od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky od [datum] do zaplacení. 2. V návaznosti na výzvu podle §118a o.s.ř. se žalobkyně dne [datum] vyjádřila ke zkoumání úvěruschopnosti. Její právní předchůdkyně měla zkoumat úvěruschopnosti na základě informací, které jí byly doloženy ze strany žalovaného. Žalovaný byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného dne [datum] a byly ověřeny doklady. Po vyhodnoceních těchto informací byla teprve uzavřena smlouva o úvěru. Majetková situace žalovaného byla ověřena na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek. Proto žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení. Dále uvedl, že je zaměstnán jako [anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba], kdy má pracovní smlouvu na dobu neurčitou, jeho příjem činil částku ve výši 21 734 Kč a čisté příjmy domácnosti 35 000 Kč. Neměl úvěr ani zápůjčku u jiné společnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti poskytnutých informací. Právní předchůdce žalobkyně ani sama žalobkyně nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného. Žalovaný svým podpisem potvrdil pravdivost a úplnost veškerých uvedených údajů. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízeným se bez omluvy nedostavoval, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující: 5. Žalovaný požádal dne [datum] o spotřebitelský úvěr, přičemž smlouva [číslo] byla ještě téhož dne uzavřena. Na základě této smlouvy mu byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč a celková dlužná částka činila částku ve výši 66 303 Kč Smlouvu s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] Žalovaný splácel do [datum] splátky úvěru, celkem splatil částku ve výši 11 200 Kč (zjištěno ze zákaznické karty žalovaného, smlouvy o úvěru, výpisu z OR žalobkyně, tabulka umoření) 6. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení vyčíslila žalobkyně celkovou hodnotu pohledávky na částku ve výši 72 360,18 Kč (zjištěno z oznámení postoupení pohledávky vč. podacího lístku z [datum], postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobce na žalobkyni ze dne [datum]) 7. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne [datum] (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku) 8. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně: 9. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 87 odst. 1 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Avšak Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C [číslo], ze dne [datum], rozhodl, že je povinností vnitrostátního soudu,„ …aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 13. Soud je tedy s odkazem na uvedené rozhodnutí Soudního dvora EU povinen zkoumat ex officio, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by tuto povinnost splnil. Žalobkyně nebyla schopná prokázat, že by její právní předchůdkyně provedla lustrace v dostupných evidencích. Ani přes výzvu soudu nedoložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. [příjmení] uvádí, že žalovaný byl povinen předložit pracovní smlouvu a výpis z účtu, ale těmito listinami nedisponuje a nebyla je schopná předložit. Pouze odkázal na vyplněnou kartu žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně tak úvěr žalovanému vyplatil, aniž by splnění podmínky úvěruschopnosti žalovaného jakýmkoliv způsobem ověřil a soud má tedy za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně na splnění této povinnosti zcela rezignoval. 14. Dle § 588 věty prvé o. z., platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 15. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu byla vyplacena částka ve výši 30 000 Kč. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Ve světle již zmiňovaného rozsudku Soudního dvora EU č. C [číslo] ze dne [datum], tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a je proto v souladu s § 2991 o. z. povinen žalobkyni částku 30 000 Kč vydat. Na tuto částku soud započetl, již žalovaným uhrazené splátky v celkové výši 11 200 Kč. 17. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek běhu odpovídá datu splatnosti pohledávky, tedy je to den následující po účinnosti postoupení pohledávky. 18. Z těchto důvodů soud zamítl žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku. Ve zbylé části soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 19. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., a to tak že žádný z úča