28 C 88/2025-64 — Obvodní soud pro Prahu 4

1 Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 10 010 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou dne 20. 1. 2024 uzavřela rámcovou smlouvu č. , Anonymizováno, , na jejímž základě žalované aktivovala a umožnila užívat běžný bankovní účet č. , č. účtu, . Součástí rámcové smlouvy č. , Anonymizováno, bylo též ujednání, že žalovaná bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše disponibilního zůstatku. Dne 10. 4. 2024 žalovaná se žalobkyní uzavřely , Anonymizováno, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o kontokorentu byly i Obchodní podmínky žalobkyně a , Anonymizováno, žalobkyně. Žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu, pročež žalobkyně dne 11. 4. 2024 žádost o kontokorent žalované schválila a umožnila jí čerpat kontokorent z účtu č. , č. účtu, . Žalovaná porušila smluvní podmínky, žalobkyně proto žalované blokací kontokorentu znemožnila jeho další čerpání. Dne 2. 12. 2024 žalobkyně pro závažné porušení smluvních povinností kontokorent zesplatnila. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 10 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaným úrokem) do zesplatnění ve výši 476,38 Kč. Zesplatnění kontokorentu žalobkyně oznámila žalované písemně, a to předžalobní výzvou ze dne 2. 12. 2024, e-maily na adresu žalované, zprávami v jejím internetovém bankovnictví a prostřednictvím SMS zpráv. Žalovaná na dluhu neuhradila ničeho. Dále se žalovaná dostala v rozporu s Rámcovou smlouvou č. , hodnota, do nepovoleného debetu (záporného zůstatku) na bankovním účtu, a to ve výši 10 Kč. Žalobkyně se tak domáhá po žalované zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč spolu s příslušenstvím, které je tvořeno: 1) smluvním úrokem ve výši 18,9 % z jistiny od 2. 12. 2024 do 30. 12. 2024, 2) zákonným úrokem ve výši 12,75 % ročně z jistiny od 12. 12. 2024 do zaplacení, 3) smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z jistiny od 31. 12. 2024 do zaplacení a 4) kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 476,38 Kč, tvořeným souhrnem nesplacených smluvních úroků za období od 1. 9. 2024 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do 1. 12. 2024. Dále se žalobkyně domáhá částky 10 Kč jako částky odpovídající nepovolenému debetu na běžném účtu žalované.2 Žalobkyně na výzvu soudu ze dne 9. 4. 2025, č.j. , spisová značka, , aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované, v podání ze dne 14. 4. 2025 uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z informací poskytnutých žalovanou, které ověřila. Konkrétně žalobkyně vycházela z deklarace žalované o hlavním měsíčním příjmu ve výši 25 646 Kč, který byl prokázán výpisem z běžného účtu žalobkyně č. , č. účtu, . Žalobkyně zároveň uvedla, že nevycházela pouze z informací deklarovaných žalovanou, ale že tyto informace také ověřila na základě pohybů na běžném účtu žalované č. , č. účtu, . Žalobkyně pak z těchto pohybů na účtu seznala, že v době sjednávání kontokorentu nebyly na účtu žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobkyně mohla dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalované úvěr splácet. Co se týče výdajů žalované, vycházela žalobkyně při prověření úvěruschopnosti z informací, které o žalované zjistila z bankovního registru klientských informací, který zahrnuje také údaje z nebankovního registru klientských informací a dále z informací získaných od společností patřících do skupiny , Anonymizováno, na základě souhlasu žalované uděleného v rámcové smlouvě. Žalobkyně využila vlastních statistických modelů pro důsledné vyhodnocení schopnosti žalované splácet úvěr a stanovila výdaje žalované na částku 4 470 Kč. Tuto částku žalobkyně vyhodnotila dle expertní analýzy jako částku potřebnou na výdaje žalované na tehdejší zajištění její výživy a ostatních základních potřeb (např. náklady na dopravu, léky, apod.). Žalovaná v žádosti o kontokorent uvedla, že nehradí splátky jiných úvěrů. Tyto informace žalovaná ověřila z úvěrové zprávy ze dne , datum, . Z této zprávy také žalobkyně zjistila, že žalovaná nemá žádné aktivní splátkové ani nesplátkové produkty ani kreditní karty.3 Žalovaná se k věci nevyjádřila a zůstala nečinná.4 Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:5 Dne 20. 1. 2024 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně žalované zpřístupnila běžný účet č. , č. účtu, . Součástí této smlouvy byly mj. obchodní podmínky, ceník, a podmínky pro používání kontokorentu (Rámcová smlouva číslo , hodnota, ze dne 20. 1. 2024, Obchodní podmínky žalobkyně účinné od , datum, , Ceník žalobkyně účinný od , datum, , Podmínky pro používání kontokorentu účinné ke dni , datum, ).6 Dne 10. 4. 2024 uzavřela žalobkyně s žalovanou dodatek číslo , hodnota, k Rámcové smlouvě číslo , hodnota, , na jehož základě byl žalované poskytnut úvěr s možností přečerpání, takzvaný kontokorent, a to ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s úrokem spočítaným dle roční úrokové sazby 18,90 %. Žalovaná se zavázala splatit dlužnou částku do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu (Dodatek číslo , hodnota, k Rámcové smlouvě číslo , hodnota, z 10. 4. 2024).7 Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela nejen z jejích prohlášení, ale rovněž z výpisů z účtu, kterým bylo ověřeno to, jaké má žalovaná příjmy a výdaje. Bylo provedeno též šetření v , Anonymizováno, registrech (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, a v databázi , Anonymizováno, ), a to bez negativních záznamů. Příjem žalované ve výši 25 646 Kč byl ověřen výpisem z účtu žalované. Co se týče výdajů žalované, byly kombinovány informace ze sdělení žalované a statistické údaje , právnická osoba, . Výdaje žalované na životní náklady určila žalobkyně na základě expertní analýzy, kterou zpracovává dle informací o spotřebním koši od , právnická osoba, a vyčíslila je na částku 4 470 Kč. Na základě těchto zjištění a podnikatelských úvah vyhodnotila žalobkyně, že je žalovaná schopna úvěr (kontokorent) splácet. (Vyjádření žalobkyně, výpis z účtu číslo , č. účtu, za období od , datum, do , datum, ).8 Z provedeného dokazování, zejména z Rámcové smlouvy č. , hodnota, , Obchodních podmínek , Jméno žalobkyně, . a mimořádného výpisu z účtu žalované, vzal soud dále za prokázané, že mezi účastnicemi byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva, na jejímž základě byl žalované zřízen a zpřístupněn běžný účet č. , č. účtu, . Součástí smluvního ujednání bylo, že žalovaná je oprávněna disponovat finančními prostředky pouze do výše disponibilního zůstatku na účtu a žalovaná se zavázala udržovat na účtu dostatek prostředků k pokrytí předpokládaných plateb. V případě, že by došlo k nepovolenému debetu, byla žalovaná povinna vzniklý záporný zůstatek uhradit nejpozději do pěti pracovních dnů od výzvy žalobkyně. Navzdory těmto ujednáním se žalovaná dostala na svém účtu do nepovoleného debetu ve výši 10 Kč, jak je doloženo výpisem z účtu žalované.9 Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě částky 10 486,38 Kč. Žalovaná měla dlužnou částku zaplatit nejpozději do , datum, . (Výzva k plnění ze dne , datum, ).10 Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:11 V tomto případě se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaná je občankou Maďarska. S přihlédnutím k neexistenci dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a státem žalované, jež by právní vztah, který je předmětem řízení, upravovala, stanovil soud svoji příslušnost dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle něhož platí, že (cit.) „Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť žalovaná má pobyt na území České republiky. Mezinárodní příslušnost soud dovozuje i na základě čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis, neboť se v tomto případě jedná o pohledávku z titulu kontokorentu, který je pokládán za službu, viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1318/2011. Služba pak byla žalované poskytnuta na území ČR, kde měl být dluh žalované z titulu kontokorentu také splněn.12 Ohledně bydliště žalované ze zprávy , Anonymizováno, na č. l. 49 spisu vyplývá, že žalovaná od ledna 2024 bydlí na adrese , adresa, , kam jí bylo doručováno a kde má také žalovaná dle doručenek založených ve spise označenou poštovní schránk