42 C 235/2025-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „původní věřitelka“) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit do , datum, úvěr se smluvním úrokem ve výši , částka, . Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku , částka, . Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, původní věřitel dluh ke dni , datum, zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.2. Žalovaný se nevyjádřil a k jednání nařízenému na , datum, se bez omluvy nedostavil, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena dne , datum, do vlastních rukou. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění. Původní věřitelka a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Původní věřitelka se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru a žalovaný se zavázal částku , částka, se sjednaným příslušenstvím ve formě smluvního úroku ve výši , částka, vrátit nejpozději do , datum, s tím, že měsíčně k 15. dni v měsíci nebo následující pracovní den uhradí alespoň minimální částku k zaplacení, která činila 10 % z použité částky. Zápůjční úroková sazba činila 457,50 % a RPSN 4 683,37 % (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ). Původní věřitelka poskytla žalovanému sjednaný úvěr (prokázáno potvrzeními o platbě). Pohledávka za žalovaným byla smlouvami o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni a žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamem pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou, podacím lístkem).4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru a žalovaný se zavázal částku , částka, se sjednaným příslušenstvím ve formě smluvního úroku ve výši , částka, vrátit nejpozději do , datum, s tím, že měsíčně k 15. dni v měsíci nebo následující pracovní den uhradí alespoň minimální částku k zaplacení, která činila 10 % z použité částky. Žalovaný čerpal celkem částku , částka, a na svůj dluh uhradil částku , částka, . Pohledávka za žalovaným ve výši , částka, byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla adhezním způsobem dle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z., uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Smlouvu o úvěru původní věřitelka uzavřela v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, pročež tato smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Poskytovatel úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti, tj. taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit.8. Nebylo prokázáno, že by původní věřitelka řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, neboť žalobkyně ničeho ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného netvrdila, natož neprokázala. K absenci veškerých podkladů, z nichž žalobkyně měla vycházet, lze odkázat na § 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož je poskytovatel úvěru povinen uchovávat doklady, z nichž při poskytování úvěru vycházel, přičemž pakliže žalobkyně těmito doklady disponuje, zdejšímu soudu je nepředložila, ačkoliv jí z její činnosti musí být známo, že takové dokumenty mají být předloženy již současně s podáním žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.9. Dle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Z důkazů nevyplývá, že by žalobkyně měla takové výsledky k posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud proto posoudil úvěrovou smlouvu jako neplatnou, a to též v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU č. C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, dle nějž je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytoval úvěru posuzoval úvěruschopnost spotřebitele.10. Za popsané situace žalobkyni svědčilo právo na poučení o povinnosti k doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., které jí však nebylo možné poskytnout s ohledem na její neúčast na nařízeném jednání. Soud proto uzavřel, že žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, jakým způsobem a jak původní věřitelka před poskytnutím úvěru získala informace o schopnosti žalované splatit úvěr.11. Z těchto důvodů soud již neposuzoval rozpor sjednaného poplatku ve výši , částka, za poskytnutí úvěru (RPSN 4 683,37 %) s dobrými mravy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z.), pro nějž by úvěrová smlouva musela být rovněž shledána absolutně neplatnou, když přiměřenost úroku je nutné posuzovat s přihlédnutím k úrokům poskytovaným bankami v daném období s tím, že v případě nebankovního úroku nemusí být nepřiměřený úrok převyšující obvyklý úrok více než dvakrát až třikrát s ohledem na vyšší riziko spojené s půjčováním osobám, které by na úvěr nemusely dosáhnout (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).12. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Původní věřitelka poskytla žalovanému částku v celkové výši , částka, a žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku , částka, . Žalovaný se však s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, a je tedy povinen dle § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vrátit jistinu ve výši , částka, . Žalovaný se tím, že částku nevrátil, dostal do prodlení dle § 1968 o. z. a žalobkyně má proto právo na příslušenství dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve formě zákonného úroku z prodlení.14. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zasto