48 C 139/2003-121 — Obvodní soud pro Prahu 4

I. Předmět řízení a argumentace účastníků1. Žalobkyně se v řízení domáhá zaplacení 33 000 Kč s příslušenstvím jako dluhu z leasingové smlouvy. Dle žalobních tvrzení uzavřel žalovaný 12. 7. 2000 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné smluvní podmínky leasingu a splátkový kalendář. Žalovaný se zavázal k platbě 24 měsíčních leasingových splátek po 3 745 Kč. , Anonymizováno, se pak zavázala poskytnout žalovanému předmět leasingu – automobil , Anonymizováno, , VIN kód, – k užívání s právem odkupu za dohodnutou cenu po skončení leasingového vztahu. Žalovaný hradil leasingové splátky opožděně a žalobkyně mu proto vyfakturovala úrok z prodlení za pozdě uhrazené splátky v částce 807 Kč. Čtyři splátky po 3 745 Kč splatné mezi 25. 12. 2000 a 25. 3. 2001 již žalovaný neuhradil vůbec. S ohledem na nehrazení splátek společnost , Anonymizováno, s žalovaným leasingovou smlouvu ukončila k 11. 12. 2000 písemnou výpovědí, dne 10. 4. 2001 žalovaný společnosti , Anonymizováno, vrátil předmět leasingu. Žalovanému vznikl vůči společnosti , Anonymizováno, dluh sestávající částky 14 980 Kč tvořené čtyřmi dlužnými leasingovými splátkami, smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč dle čl. VI. všeobecných smluvních podmínek (5 000 Kč za každý jednotlivý případ prodlení) a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky denně dle čl. VI. všeobecných smluvních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek společnost , Anonymizováno, postoupila pohledávku za žalovaným společnosti , právnická osoba, ., jejímž právním nástupcem je s ohledem na proběhlou fúzi sloučením současná žalobkyně, společnost , Jméno žalobkyně, .2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a poukázal na to, že v průběhu exekučního řízení (které bylo vedeno na základě později zrušeného rozsudku pro zmeškání – viz k tomu níže) již společnosti , Anonymizováno, na její pohledávku uhradil 78 206 Kč Kč. Vzhledem k tomu, že původní jistina činila 14 980 Kč, tato jistina i případné příslušenství již byly platbami žalovaného dávno uhrazeny. Nadto žalovaný poukázal na to, že pohledávky se obvykle postupují za cenu odpovídající cca 5–10 % jistiny a jsou-li nyní požadovány úroky ve výši 0,3 % denně již od původního data splatnosti, jedná se o velmi lukrativní podnikání žalobkyně. Ze strany žalobkyně se navíc jedná o pokus podvodu ve smyslu § 209 trestního zákoníku. Smluvní úrok z prodlení pak činí 0,3 % denně a smluvní pokuta byla sjednána ve výši 126,7 % z dlužné částky. Oba instituty dle žalovaného představují lichevní úrok a nepřiměřenou smluvní pokutu, nadto byly sjednány ve formulářové smlouvě s žalovaným jako spotřebitelem a slabší stranou. Tyto nároky jsou tak požadovány v rozporu s dobrými mravy. Smlouva, v nichž byly sjednány, je pak dle žalovaného absolutně neplatná. Žalovaný v této souvislosti odkázal rovněž na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11. V této souvislosti se navíc dle žalovaného může jednat o trestný čin lichvy. Žalovaný rovněž namítl promlčení žalobou uplatněného nároku.3. Žalobkyně v reakci na argumentaci žalovaného zdůraznila, že Všeobecné smluvní podmínky, v nichž byl sjednán úrok z prodlení a smluvní pokuta, tvořily nedílnou součást smlouvy a byly umístěny na stejném listu jako smlouva. Žalovaný tak byl dostatečně informován o svých právech a povinnostech. Úrok z prodlení byl sjednán v souladu se zásadami soukromého práva a byl stanoven zcela jasně a srozumitelně. Pokud by pak soud měl za to, že smluvní pokuta je nepřiměřená, měl by přistoupit k její moderaci, nikoliv považovat ujednání o ní za neplatné. Za nedůvodnou pak žalobkyně považuje i vznesenou námitku promlčení, neboť promlčecí doba přestala běžet uplatněním práva u souduII. Průběh řízení4. Žaloba byla podána k soudu 12. 7. 2002 právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , a to o zaplacení částky 34 980 Kč spolu s kapitalizovaným z prodlení v částce 807 Kč a úrokem z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 3 745 Kč od 26. 12. 2000 do zaplacení, z částky 3 745 Kč od 26. 1. 2001 do zaplacení, z částky 3 745 Kč od 26. 2. 2001 do zaplacení a z částky 3 745 Kč od 26. 3. 2001 do zaplacení – tato žalovaná jistina zahrnovala 4 dlužné leasingové splátky po 3 745 Kč a smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč.5. Soud ve věci nejprve rozhodl rozsudkem pro zmeškání ze dne 8. 3. 2004, č. j. , spisová značka, , kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením z 9. 6. 2025, č. j. , spisová značka, , však odvolací soud tento rozsudek k odvolání žalovaného zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud shledal, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručováno na již neaktuální adresu.6. V průběhu navazujícího řízení soud usnesením z , datum, , č. j. , spisová značka, , na návrh původní žalobkyně, společnosti , Anonymizováno, , připustil, aby na její místo do řízení vstoupila současná žalobkyně, společnost , právnická osoba, .7. Podáním z 15. 8. 2025 žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 3 745 Kč za dobu od 26. 12. 2000 do 15. 12. 2016 částkou 65 544,99 Kč a vzala žalobu částečně zpět co do částky 1 980 Kč na jistině a co do kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 52 000 Kč. Usnesením z 19. 8. 2025 soud připustil danou změnu žaloby a současně řízení v příslušné části zastavil.8. Soud ve věci nařídil jednání na 19. 8. 2025. Z tohoto jednání se zástupkyně žalovaného omluvila s tím, že nemůže včas zareagovat na nové podání žalobkyně pro jeho obsáhlost a že onemocněla a má vysokou horečku. Současně zástupkyně požádala o odročení jednání. Soud tuto žádost posoudil jako nedůvodnou: Potřeba reagovat na nové podání žalobkyně nepředstavuje důležitý důvod pro odročení jednání ve smyslu § 101 odst. 3 a § 119 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy nové podání žalobkyně doručené zástupkyni žalovaného těsně před jednáním čítá všeho všudy tři strany textu a je samo o sobě pouhou reakci na předtím vznesenou argumentaci žalovaného. Tvrzená nemoc a horečka zástupkyně žalovaného pak soudu nebyla žádným způsobem doložena. Věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného a jeho zástupkyně.III. Skutkový stav9. Soud ve věci po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:10. Společnost , Anonymizováno, a žalovaný (tehdy pod jménem , adresa, ) uzavřeli 12. 7. 2000 leasingovou smlouvu č. , hodnota, , v níž byla ujednána povinnost žalovaného hradit společnosti , Anonymizováno, nájemné (leasingové splátky) podle přiloženého splátkového kalendáře po 3 745 Kč měsíčně, splatné vždy 25. dne v měsíci. V čl. 4.1 smlouva stanovila, že „Nedílnou součástí této smlouvy jsou Všeobecné smluvní podmínky finančního leasingu , právnická osoba, , Anonymizováno, “ („Všeobecné podmínky“). Ve smlouvě bylo uvedeno, že byla uzavřena podle § 269 odst. 2 a § 262 odst. , právnická osoba, zákoníku (prokázáno Leasingovou smlouvou č. , hodnota, a splátkovým kalendářem k této smlouvě).11. Všeobecné podmínky byly uvedeny na samostatné listině a žalovaný je nepodepsal. Současně byly sepsány velmi malým a obtížně čitelným písmem (výška velkých písmen činí asi 1,5 mm, což odpovídá cca písmu velikosti 5 v běžných textových editorech). V čl. VI.4 Všeobecných podmínek bylo stanoveno, že neuhradí-li leasingový uživatel splátku nebo vedlejší platbu v době splatnosti, zavazuje se uhradit leasingové společnosti dohodnutý úrok z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý i započatý úrok z prodlení a dále administrativní poplatek ve výši 100 Kč. V čl. VI.5 Všeobecných podmínek bylo dále stanoveno, že pokud je leasingový uživatel v prodlení se splátkou, úrokem z prodlení nebo jinou platbou, a to i její části déle než 14 dnů, zavazuje se uhradit jednorázovou smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, a to vždy za každý i jednotlivý případ (za každé jednotlivé porušení povinnosti) na základě vyúčtování provedeného leasingovou společností (prokázáno Všeobecnými podmínkami).12. Žalovaný 21. 7. 2000 převzal předmět leasingu – ve smlouvě specifikované vozidlo (prokázáno předávacím protokolem z 12. 7. 2000).13. Dopisem z 29. 11. 2000 společnost , Anonymizováno, sdělila žalovanému, že s ním ke dni 11. 12. 2000 ukončuje leasingovou smlouvu z důvodu nezaplacení leasingových splátek a smluvních sankcí a vyzvala jej k vrácení vozidla (prokázáno dopisem z 29. 11. 2000).14. Dne 16. 4. 2001 žalovaný vrátil předmět leasingu společnosti , Anonymizováno, (prokázáno protokolem o odebrání vozidla z 16. 4. 2001).15. Žalovaný podle stavu k 6. 11. 2001 uhradil, byť opožděně, leasingové splátky splatné do 25. 11. 2000. Naproti tomu později splatné splátky splatné mezi 25. 12. 2000 a 25. 3. 2001 neuhradil (prokázáno přehledem pohledávek k leasingové smlouvě č. , hodnota, ).16. Dopisem z 4. 2. 2002 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky a upozornila jej na možnost podání žaloby (prokázáno předžalobní výzvou z 4. 2. 2002).17. V průbě