55 C 188/2025-31 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s tvrzením, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Žalovaná byla povinna žalobkyni platit měsíční splátku po 610 Kč, přičemž splátky od , datum, do , datum, byly splaceny. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Ke dni podání žaloby představuje dlužná částka částku 10 042,86 Kč představující jistinu pohledávky. Žalobkyně dále požaduje příslušenství pohledávky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Přes upomínku žalovaná nic nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná.3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Estonsku, a tudíž se v dané věci jedná o řízení s cizím prvkem, pročež se soud zabýval otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Předmětem řízení je právní poměr z úvěrové smlouvy, přičemž pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), neboť žalovaná je občanem ČR a má zde hlášena trvalý pobyt, přičemž žalobkyni neoznámila žádnou změnu svého bydliště.4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přípisem ze dne , datum, , žalovaná projevila souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , přičemž na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 11 785 Kč. Žalovaná byla povinna žalobkyni platit měsíční splátku po 610 Kč, přičemž splátky od , datum, do , datum, byly splaceny. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila (zjištěno ze smlouvy o nákupu na splátky č. , Anonymizováno, , výpisu transakcí, přehledu plateb).7. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované, a to na základě jejího prohlášení a výpisem z bankovních a nebankovních registrů (zjištěno z výpisu z registru klientských informací (Eurics), automatizovaného scoringu – Decision Lendify, výpisu z registru MultiCribis).8. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu a podacího archu).9. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.11. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).12. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z V souladu se smlouvou o úvěru byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou finanční částku spolu s příslušenstvím. Žalovaná však poskytnuté finanční prostředky nesplatila řádně a včas. Soud tedy učinil závěr, že žalované vznikla povinnost dluh uhradit.15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, dospěl soud s ohledem na uvedená zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.16. O příslušenství pohledávky pak rozhodl soud v souladu s § 1968 a § 1970 o. z., ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 042,86 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.