55 C 331/2025-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o modulárním autopojištění č. , hodnota, , na základě níž žalobkyně poskytovala žalovanému pojištění a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 3 519 Kč měsíčně. Žalovaný nesplnil povinnost doložit stav tachometru, za což mu vznikl následně nedoplatek a dále nezaplatil pojistné za období od , datum, do , datum, , a to v celkové výši 37 788 Kč. Dne , datum, byla pojistná smlouva ukončena. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Řecka. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 14 a násl. tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.4. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Soud učinil následující skutková zjištění. Mezi účastníky došlo dne , datum, k uzavření pojistné smlouvy č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo sjednání povinného ručení k vozidlu. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 3 519 Kč měsíčně a zaslat údaje o stavu tachometru a snímku tachometru, což má sloužit k ověření, že žalovaný splnil podmínky stanovené v pojistné smlouvě (prokázáno nabídkou na uzavření pojistné smlouvy, pojistnou smlouvou, sazebníkem poplatků, průvodcem pojištění, výročním dopisem, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně). Žalovaný stav a snímek tachometru nedoložil dále nezaplatil pojistné za období od , datum, do , datum, , a to v celkové výši 37 788 Kč (prokázáno výročním dopisem, předpisem plateb). Pojištění zaniklo ke dni , datum, (prokázáno předžalobní výzvou). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno upomínkou, podacím archem, předžalobní výzvou).6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na základě, níž žalobkyně poskytovala žalovanému pojištění a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 3 519 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal zaslat údaje o stavu tachometru a snímku tachometru, kdy v případě nesplnění byla sjednána přirážka. Žalovaný se zavázal zaplatit sjednané poplatky. Žalovaný snímek tachometru nedoložil, proto mu byla přirážka naúčtována, stejně tak nezaplatil pojistné za období od , datum, do , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.8. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Rozhodným právem je tak právo české, neboť účastníci uzavřeli smlouvu na území ČR.9. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a dle příslušných ustanovení (§ 3, § 12 a § 13) zákona č. 168/1991 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a také § 10 a násl. zák. č. 30/2024 Sb. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil a ocitl se v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.10. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 416 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 512 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 788 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.