57 C 90/2025-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky (dále též „, jméno FO, “), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr do výše , částka, s možností postupného čerpání, účastníci si dohodli denní splátky úvěru, přičemž konec kreditového rámce byl , datum, . Žalovanému byly dne , datum, vyplaceny na jeho účet částky , částka, , , částka, a , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou denních splátek, žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a úvěr prohlásila za splatný ke dni , datum, . Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, , dále se domáhá zaplacení částky , částka, jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za prvních 90 dnů prodlení (od , datum, do , datum, ).2. Soud ve věci postupoval dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, na základě předložených listinných důkazů. Právní zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil bez omluvy.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (ověření totožnosti z , datum, , informace pro spotřebitele, principy posuzování úvěruschopnosti, smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z , datum, , Všeobecné obchodní podmínky, občanský průkaz žalovaného, předpis denních splátek, identifikované příjmy žalovaného, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů, výpis o posouzení úvěruschopnosti, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, e-mail z , datum, , předžalobní výzva) učinil soud tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením:4. Účastníci uzavřeli dne , datum, , smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr do výše , částka, , žalovanému byla vyplacena na jeho účet dne , datum, částka , částka, . Účastníci si dohodli úrok za poskytnutí úvěru ve výši 1 016 % denně z nesplacené jistiny a poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše (smlouva o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ze dne , datum, , fotografie občanského průkazu žalovaného, souhlas se zpracováním osobních údajů). Smluvní vztah byl ukončen žalobkyní pro porušení smluvní povinnosti splácet úvěr v dohodnutých splátkách (e-mail z , datum, ).5. Účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle ust. § 1810 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon“) Žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel, žalovaný byl v postavení spotřebitele, smlouvu je tedy třeba posoudit dle ust. § 2395 o.z. a zároveň podle ust. § 1810 a násl. o.z. a podle zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně tedy byla povinna dle ust. § 86 odst. 1 zákona před uzavřením smlouvy posoudit spotřebitelovu schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, v případě nezbytnosti též nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž soud je povinen zkoumat případné porušení předsmluvní povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele z moci úřední a nikoliv pouze k námitce spotřebitele (viz např. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES, rozsudek soudního dvora ze dne 5. března 2020, C-679/18, usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20). Předloženými listinnými doklady vzal soud za prokázané, že takové šetření bylo provedeno a že tak žalobkyně dostála své povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení zákona (identifikované příjmy – ověřený příjem žalovaného, výpis o posouzení úvěruschopnosti).6. V řízení bylo na žalovaném, aby případě tvrdil a prokázal, že žalovanou částku žalobci zcela či zčásti uhradil. Žalovaný byla v řízení nečinný. Na základě provedeného dokazování soud tak žalobě vyhověl co do částky , částka, jako jistiny, co do částky , částka, jako smluvního úroku, který si účastníci dohodli v čl. VII odst. 3 a čl. , jméno FO, , a co do částky 159,20 č jako poplatku za vyplacení tranší úvěru, který si účastníci dohodli v čl. VII odst. 2 a čl. , jméno FO, . Žalobě bylo vyhověno i co do částky , částka, představující smluvní pokutu, kterou si účastníci dohodli v čl. VIII odst. 1 , jméno FO, ve výši 0,1% denně z jistiny, a kterou žalobkyně požadovala za období od , datum, do , datum, . Žalobkyni byl též přiznán nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, , tj. ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení, tento nárok vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .