18 C 87/2026-22 – Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svou žalobou ve znění jejího doplnění domáhala na žalované zaplacení částky 16 135 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovanou odvozuje žalobkyně z § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značka , Anonymizováno, , VIN , Anonymizováno, , číslo technického průkazu vozidla , Anonymizováno, (dále pouze „vozidlo“), je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaná, coby vlastník/provozovatel, neměla od 30.10.2024 do 23.03.2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 6 zákona č. 30/2024 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 145 dní, a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně odeslala žalované výzvu k uhrazení příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 01.07.2025. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na výzvy nereagovala a ničeho neuhradila, byla jí zaslána i předžalobní upomínka. Žalovaná přesto žalobkyni ničeho neuhradila. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požadovala uhradit dlužnou částku ve výši 9 725 Kč, která se skládá z příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy 145 dní (a to dle § 45 odst. 3 a 4 zákona č. 30/2024 Sb. a § 5 odst. 1 vyhlášky č. 69/2024 Sb., konkrétně 65 Kč), celkem ve výši 9 425 Kč, a dále z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Žalovaná, coby vlastník/provozovatel, neměla dále od 24.03.2025 do 25.06.2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 94 dní, a žalovaná tímto jednáním opětovně porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně odeslala žalované výzvu k uhrazení příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 30.09.2025. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na výzvy nereagovala a ničeho neuhradila, byla jí zaslána i předžalobní upomínka. Žalovaná přesto žalobkyni ničeho neuhradila. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požadovala uhradit dlužnou částku ve výši 6 410 Kč, která se skládá z příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tedy 94 dní (a to dle § 45 odst. 3 a 4 zákona č. 30/2024 Sb. a § 5 odst. 1 vyhlášky č. 69/2024 Sb., konkrétně 65 Kč), celkem ve výši 6 110 Kč, a dále z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná konkludentně, když nesdělila nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalovaná byla ze strany žalobkyně dopisem ze dne 17. 4. 2025 a 17. 7. 2025 vyzvána k úhradě příspěvku do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s tím, že z informací žalobkyně vyplývá, že vozidlo RZ , Anonymizováno, , nebylo v období od 30.10.2024 do 23.03.2025 a dále od 24.03.2025 do 25.06.2025 pojištěno a zároveň je žalovaná v registru vozidel zapsána jako vlastník a provozovatel vozidla (zjištěné údaje o vozidle, informace z Registru silničních vozidel, výzva k úhradě příspěvku do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 17. 4. 2025 a 17. 7. 2025 včetně informace České pošty o doručení zásilky a poštovního podacího archu). V případě, že by byly dány okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, byla žalovaná vyzvána ke sdělení těchto okolností (výzva k úhradě příspěvku do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 17. 4. 2025 a 17. 7. 2025 včetně informace České pošty o doručení zásilky a poštovního podacího archu). Žalovaná byla ze strany žalobkyně upomínána k úhradě přípisem ze dne 8. 10. 2025, 8. 7. 2025 (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 8. 10. 2025, 8. 7. 2025), a rovněž upomínkou před podáním žaloby (předžalobní upomínka ze dne 4. 12. 2025, 29. 8. 2025 včetně podacího archu a sledování zásilek).6. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky v celkové výši 16 135 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, žepředmětné vozidlo nebylo po shora uvedenou dobu zákonně pojištěno a v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., tak žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěného vozidla v předepsané výši, kdy dle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb., se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 shora uvedeného zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 45 odst. 3 a 4 zákona č. 30/2024 Sb., výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , Anonymizováno, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradila. Žalované proto byla v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužný příspěvek ve výši 16 135 Kč včetně poplatku ve výši 2 krát 300 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.), byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 135 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.