29 C 2/2026-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o modulárním autopojištění č. , hodnota, , na základě níž žalobkyně poskytovala žalovanému pojištění a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 7 667 Kč pololetně. Žalovaný nesplnil povinnost doložit stav tachometru, za což mu vznikl následně nedoplatek a dále nezaplatil pojistné za období od , datum, do , datum, , a to v celkové výši 8 557 Kč. Dne , datum, byla pojistná smlouva ukončena. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Rumunska. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 14 a násl. tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.4. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Soud učinil následující skutková zjištění. Mezi účastníky došlo dne , datum, k uzavření pojistné smlouvy č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo sjednání povinného ručení k vozidlu. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 3 519 Kč měsíčně a zaslat údaje o stavu tachometru a snímku tachometru, což má sloužit k ověření, že žalovaný splnil podmínky stanovené v pojistné smlouvě (prokázáno nabídkou na uzavření pojistné smlouvy, pojistnou smlouvou, sazebníkem poplatků, průvodcem pojištění, výročním dopisem, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně). Žalovaný stav a snímek tachometru nedoložil dále nezaplatil pojistné za období od , datum, do , datum, , a to v celkové výši 37 788 Kč (prokázáno výročním dopisem, předpisem plateb). Pojištění zaniklo ke dni , datum, (prokázáno předžalobní výzvou). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno upomínkou, podacím archem, předžalobní výzvou).6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na základě níž žalobkyně poskytovala žalovanému pojištění a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 7 667 Kč pololetně. Žalovaný se zavázal zaslat údaje o stavu tachometru a snímku tachometru, kdy v případě nesplnění byla sjednána přirážka. Žalovaný se zavázal zaplatit sjednané poplatky. Žalovaný snímek tachometru nedoložil, proto mu byla přirážka naúčtována, stejně tak nezaplatil pojistné za období od , datum, do , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle něj je rozhodným právem právo české.9. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a dle příslušných ustanovení (§ 3, § 12 a § 13) zákona č. 168/1991 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a také § 10 a násl. zák. č. 30/2024 Sb. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil a ocitl se v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.10. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 006 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.