29 C 247/2025-53 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení 15 548,07 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovanému poskytla zdravotní péči v době , datum, , a to hospitalizaci s vyšetřením , Anonymizováno, . Žalovaný neměl sjednáno zdravotní pojištění, proto mu žalobkyně vyúčtovala poskytnuté zdravotnické služby fakturou č. , hodnota, se splatností , datum, . Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. Adresa žalovaného v ČR není soudu známa, na známou adresu na , adresa, , soud prostřednictvím dožádaného slovenského soudu doručoval fikcí.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Soud postupoval dle nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a posuzoval svou pravomoc podle citovaného nařízení, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace unijního práva má aplikovat přednostně před ustanovením § 6 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. Podle Článku 7 citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť ČR je místem splnění závazku. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české.4. Soud věc rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), když žalobkyně a žalovaný se k výzvě soudu, aby sdělili, zda s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí či nikoli, v dané lhůtě nevyjádřili, pročež se má za to, že s takovým rozhodnutím souhlasili.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní v době , Anonymizováno, , a to hospitalizaci s vyšetřením , Anonymizováno, , za níž vyúčtovala 15 548,07 Kč fakturou č. , Anonymizováno, se splatností , Anonymizováno, . Žalovaný neměl sjednáno zdravotní pojištění Žalovaný výše uvedené částky žalobkyni neuhradil, proto žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (důkazy: faktura, hospitalizační účet, ověření platnosti pojištění, výzva k úhradě s dokladem o odeslání).6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči. Jelikož žalovaný nebyl pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, vznikla mu poskytnutím zdravotní služby podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, povinnost cenu poskytnutých zdravotních služeb zaplatit.7. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Tím, že žalovaný na dlužnou částku ničeho nehradil, dostal se do prodlení a žalobkyně má nárok podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od , datum, , tedy den po splatnosti faktury.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů ..., a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 450 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva a žaloba).