43 C 286/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) Smlouvu o služební kreditní kartě č. , tel. číslo, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši , částka, , vedený na úvěrový limit ve výši , částka, . Úvěr měl být čerpán prostřednictvím kreditní karty , jméno FO, na vrub kartového úvěrového účtu žalovaného , č. účtu, . Žalovaný čerpal úvěr poprvé dne , datum, ve výši , částka, a zavázal se splácet poskytnuté peněžní prostředky formou pravidelných měsíčních splátek, ve výši , Anonymizováno, vyčerpané jistiny úvěru dle čl. 3.3 smlouvy. Minimální výše měsíční splátky spolu se splatnými úroky byla , částka, . Úroková sazba dle č.l. 4.1 smlouvy , Anonymizováno, p.a. Žalovaný nejprve splácel, později splácet přestal, proto původní věřitel od smlouvy odstoupil dopisem. Žalovanému byla ke dni , datum, vyčíslena dlužná jistina (Historický výpis, dále také jako HV), ve výši , částka, a dlužný úrok z věru ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, a ke dni , datum, úrok z prodlení ve výši , částka, . Konečná splatnost zůstatku úvěru včetně příslušenství nastala v důsledku nesplnění smluvních povinností žalovaného ke dni , datum, . Žalovaná v rozporu se Smlouvou o úvěru úvěr ve sjednané lhůtě nesplatila. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla uplatněna v rozhodčím řízení, v jehož rámci byl vydán rozhodčí nález a následně bylo vedeno i exekuční řízení, kdy oprávněný souhlasil dne , datum, s jeho zastavením. Právní předchůdce žalobkyně postoupil předmětnou pohledávku smlouvou ze dne , datum, ve znění jejího dodatku na žalobkyni. Žalovaná však žalobkyni ani právnímu předchůdci žalobkyně ničeho nezaplatila, ačkoli byla i předžalobně upomenuta. Žalovaná tak dluží žalobkyni ke dni , datum, peněžitou částku sestávající se z jistiny ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , řádného úroku z úvěru ve výši , částka, , dále z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a úroku z úvěru z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem výslovně souhlasili.3. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Strany se dohodly, že žalovanému bude poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutou částku splácet formou měsíčních splátek minimálně ve výši , Anonymizováno, vyčerpané jistiny minimálně , částka, měsíčně. Součástí podmínek byla rozhodčí doložka, kdy se strany dohodly, že majetkové spory budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to rozhodcem jmenovaným Správcem seznamu rozhodců vedeném , Anonymizováno, IČ: , IČO, , se sídlem: , adresa, (, právnická osoba, . , Smlouva o služební kreditní kartě ze dne , datum, ). Žalovaný čerpal úvěr poprvé dne , datum, , celkem vyčerpal , částka, . (historický výpis ke dni , datum, ). Žalovaný svou povinnost nesplnil, když splátky řádně nehradil, pročež právní předchůdkyně žalobkyně vyzval žalovaného k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky odstoupením od smlouvy ze dne , datum, . Ve věci byl dne , datum, vydán rozhodčí nález , Anonymizováno, který uložil žalovanému povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku , částka, spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Následně byla nařízena exekuce, a to usnesením , adresa, č. j. , spisová značka, . Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku dne , datum, postoupila smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem (smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek). Žalovaný byla vyzýván k vrácení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, (předžalobní upomínka ze dne , datum, , kopie podacího lístku). Žalobkyně následně souhlasila se zastavením exekuce dne , datum, , protože rozhodce neměl k vydání rozhodčího nálezu pravomoc.5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku rozsudku, byla podána po právu.6. Nejprve se soud zabýval tím, zda nejde o překážku věci rozhodnuté, když o zaplacení bylo již rozhodováno rozhodčím nálezem, jak je uvedeno shora. S ohledem na usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, kdy bylo dovozeno, že: „Byl-li rozhodce určen odkazem na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, pak rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky (§ 39 obč. zák.) neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc. Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena a zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu pro nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit.“, soud dospěl k závěru, že o překážku věci rozhodnuté nejde, když samotný rozhodčí nález nemohl být exekučním titulem. Proto soud mohl o věci rozhodovat.7. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru, dle ust. § 497 a násl. zákona č. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, na jejímž základě žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný v řízení zůstal nečinný. Žalovaný tedy v řízení tedy neuplatnil žádné námitky, že by mu peněžní prostředky ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nebyly poskytnuty nebo že by je již žalobkyni vrátil.8. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu (§ 506 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku), byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve sporu plný úspěch, vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, , sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 7 a § 11 odst. 1 psím. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a ½ úkonu , částka, , za jednoduchou předžalobní výzvu, dle ust. § 11 odst. 2 písm. h) a.t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % , částka, . Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.