55 C 351/2025-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, neboť žalovaná, jako provozovatel osobního automobilu, reg. zn. , SPZ, , neměla v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ode dne , datum, do , datum, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, avšak vozidlo bylo evidováno v registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky stanovené jako zákonná denní sazba za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, násobená počtem dní, kdy bylo bez sjednaného pojištění provozováno, s upozorněním, že při nezaplacení bude vymáhán i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně požadovanou částku neuhradila.2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je státním občanem Číny. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Mezi Českou republikou a Čínou není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů ze smluv. Soud proto určil pravomoc k projednání dané věci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 14 a násl. tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaná projevila souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav věci. Žalovaná byla v období ode dne , datum, do , datum, provozovatelem osobního automobilu, reg. zn.: , SPZ, . K tomuto vozidlu nebylo za uvedené období uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo do garančního fondu České kanceláře pojistitelů za uvedené období ve výši 26 691 Kč, a to s upozorněním na vznik nároku na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to do 30 dnů od doručení výzvy, přičemž žalobkyně podle interních předpisů považuje výzvu za doručenou až 15. dnem po jejím odeslání. Splatnost příspěvků nastala dne , datum, . O zaplacení dlužného příspěvku a nákladů na uplatnění práva byla žalovaná opakovaně upomenuta. (Zjištěno z předžalobních upomínek vč. podacího lístku, upomínek o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP a výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP vč. podacích lístků)6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.7. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české.8. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti a) po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle odst. 2 cit. zákona se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.9. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 3 cit. zákona, se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 cit. zákona, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.10. Podle § 5 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024 Sb., denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 93 Kč. Podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.11. Podle § 47 zákona č. 30/2024 Sb., povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.12. Žalovaná byla v období od , datum, do , datum, , tedy celkem 287 dní, provozovatelem osobního automobilu, reg. zn. , SPZ, , a k tomuto vozidlu nebylo za toto období uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla stanovené zákonem. Žalovaná je proto povinna uhradit žalobkyni příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši stanovené na základě zákona ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 písm. i) prováděcí vyhlášky, sestávající ze základu příspěvku a nákladů na uplatnění práva. Za příslušné období činil základ příspěvku celkem 26 691Kč a náklady na uplatnění práva na příspěvek vždy po 300 Kč. Jelikož žalobkyně zaslala žalované písemnou výzvu k zaplacení příspěvku a nákladů na uplatnění práva se zákonem stanoveným obsahem, má žalobkyně nárok na zaplacení dlužné částky v celkové výši 26 991Kč.13. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dnem následujícím po marném uplynutí ve výzvě stanovené lhůty se žalovaný dostal do prodlení, a od toho dne má žalobkyně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky až do jejího úplného zaplacení.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 895 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 080 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 991 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.