70 C 172/2025-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila zejména tím, že dne , datum, byla uzavřena mezi žalobkyni jako pronajímatelem a , jméno FO, jako nájemcem nájemní smlouva , Anonymizováno, na byt. Nájem byl uzavřen na , Anonymizováno, s účinností od , datum, . Dle dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, byl nájem bytu prodloužen o , Anonymizováno, do , datum, . Dle uvedené smlouvy předmětný byt užíval též žalovaný. Nájemce , jméno FO, dne , datum, zemřel. Žalovaný za předmětný byt nezaplatil nájemné a služby za období , Anonymizováno, , celkem , částka, . Vyúčtování služeb od , datum, do , datum, činí , částka, a bylo splatné do , datum, . Celkem dluh žalovaného činí 43 283 Kč. Žalovanému byly opakovaně zasílány upomínky s vyčíslenou dlužnou částkou k úhradě, které si nepřebral. Žádost žalovaného o přechodu nájmu bytu po úmrtí , jméno FO, byla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, zamítnuta.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř), když se žalobkyně ani žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci tak bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. , jméno FO, uzavřel s žalobkyní smlouvu , Anonymizováno, na užívání bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , na , Anonymizováno, a následně na období až do , datum, s tím, že žalovaný byl v evidenčním listu přiloženém ke smlouvě uveden v seznamu osob (, Anonymizováno, z , datum, s přílohami včetně , Anonymizováno, , dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , výpis z katastru nemovitostí). Výměr úhrad od , datum, byl stanoven na , částka, měsíčně (změna předpisu úhrad platná od , datum, ). Vyúčtování služeb za období , Anonymizováno, bylo zasláno již jmenovitě žalovanému, ten si však dopis nepřevzal (vyúčtování služeb v období od , datum, – , datum, včetně doručenky). Žalovaný si nepřevzal ani upomínky k zaplacení dlužného nájemného a dluhu za služby v celkové výši , částka, za období , Anonymizováno, (upomínky včetně doručenek). Dluh byl podrobně rozepsán a bylo ověřeno, že žalovaný byl v evidenčním listu veden v seznamu osob (rozpis dluhu podle stavu ke dni , datum, , evidenční list). , Anonymizováno, , adresa, nesouhlasila s přechodem nájmu z , jméno FO, , zemřelého dne , datum, , na žalovaného (rozhodnutí , adresa, ze dne , datum, , , Anonymizováno, .6. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.7. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 43 283 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl veden jako uživatel bytu, k němuž uzavřel smlouvu , jméno FO, , zemřelý , datum, . Žalovaného je tak třeba považovat za člena nájemcovy domácnosti ve smyslu § 2272 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.). Podle § 2279 odst. 1 o.z. platí, že zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu. Žalovaný byl zetěm původního nájemce, a nájem na něj proto přešel. Až do dne , datum, , kdy , Anonymizováno, , adresa, rozhodla, že nesouhlasí s přechodem nájmu z , jméno FO, , zemřelého dne , datum, , na žalovaného, bylo třeba žalovaného považovat za nájemce předmětného bytu. Žalovaného bylo tudíž třeba také považovat za osobu povinnou hradit nájemné a poplatky za služby spojené s užíváním bytu za období , Anonymizováno, . Bylo také prokázáno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k uhrazení dlužné částky ve výši , částka, za nájemné a poplatky spojené s užíváním bytu. Žalovaný však svůj dluh neuhradil. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem na prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 165 Kč. Dále jí přiznal náhradu nákladů řízení uplatněných v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nejedná se o případy uvedené v § 2 odst. 1, 2 uvedené vyhlášky, náleží 300 Kč za každý úkon. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 465 Kč.9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.