5 C 1/2021-103 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované omluvy a odškodnění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. původně [spisová značka] a po vyloučení věci k samostatnému projednání pod sp. zn. [spisová značka]. Domáhal se omluvy a zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě mimo jiné uvedl, že označené řízení probíhá od [datum] do současné doby, tj. po dobu déle než 11 let. Žalobce se v daném řízení domáhal náhrady škody (zejména nákladů obhajoby) a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, z důvodu nepřiměřené délky trestního řízení a jeho nezákonného trestního stíhání vedeného původně u Městského ředitelství Policie ČR v [obec], které skončilo pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, kterým byl zproštěn obžaloby. Žaloba byla projednávána u Obvodního soudu pro Prahu 5 nejprve pod sp. zn. [spisová značka], a následně (po vyloučení části žaloby k samostatnému řízení) pod sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k tomu že předmětné řízení trvá více než 10 let a není dosud skončeno, jsou nároky žalobce oprávněné, neboť se nejedná o žádné bezdůvodné uplatňování práva, když nárok žalobce na náhradu (hmotné) škody byl žalobci soudem přiznán a poté byl žalovanou uspokojen v průběhu odvolacího řízení. Obdobně byly žalobci přinejmenším zčásti soudem postupně přiznány a žalovanou uspokojeny nároky na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z důvodu jeho nezákonného trestního stíhání a nepřiměřené délky trestního řízení. V době podání žaloby zbývalo rozhodnout o nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu přede dnem [datum]. Dne [datum] se žalobce obrátil na žalovanou s písemnou žádostí, kterou uplatnil nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle § 31a z.č. 82/1998 Sb. Zákonná lhůta pro předběžné projednání nároku marně uplynula dne [datum], aniž by byl nárok žalobce mimosoudně uspokojen. Žalobce v době podání žaloby neobdržel ani žádné stanovisko žalované. Od [datum] je nárok žalovatelný u soudu a zároveň má žalobce od toho dne právo na úroky z prodlení. Žalobce v žalobě odkázal na právní úpravu dané problematiky a četnou judikaturu. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu zpět ohledně požadavku na písemnou omluvu a ohledně částky 98 313 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka] a následně po vyloučení části nároku k samostatnému řízení pod sp. zn. [spisová značka] probíhá do současné ([anonymizováno] [rok]) doby po dobu 10 let a 9 měsíců na třech stupních soudní soustavy. Včetně předběžného projednání u žalované, zahájeného v [anonymizováno] [číslo], probíhá řízení po dobu 11 let a 1 měsíce. Ve věci bylo rozhodnuto čtyřikrát soudem prvního stupně, třikrát soudem odvolacím a jednou dovolacím soudem. Dále bylo rozhodnuto o zastavení řízení, a to i Nejvyšším soudem ČR, rozhodováno bylo o věcné příslušnosti soudů, o vyloučení části nároku k samostatnému řízení. V řízení nelze shledat výrazná období nečinnosti soudů, vyjma delší doby, kterou si vyžádalo posouzení věci dovolacím soudem. Negativní vliv na délku řízení pak mělo zrušení prvního rozhodnutí soudu prvního stupně pro nepřezkoumatelnost a dále částečné zrušení rozhodnutí jak soudu prvního stupně, tak soudu odvolacího soudem dovolacím. Žalovaná při mimosoudním projednání nároku dospěla k závěru, že délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) zákona č. 82/1998 Sb. Při rozhodování o výši poskytnutého zadostiučinění bylo žalovanou přihlédnuto ke všem okolnostem případu ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 151.250 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15.000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. 7.500 Kč). Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci a stupně soudní soustavy o 35%. Předmětem řízení byla žaloba o náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce se domáhal jednak odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného naposledy u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] O tomto nároku nakonec soud nerozhodoval, neboť o něm bylo rozhodnuto v jiném řízení. Dále se žalobce domáhal náhrady majetkové újmy v podobě nákladů obhajoby a dalších nákladů v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v rámci trestního řízení proti jeho osobě vedeným u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] a následně u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka]. Dalšími nároky souvisejícími s trestním řízením byla náhrada nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního řízení a náhrada nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v trestním řízení. Soudy nejprve posoudily, zda již o uplatněných nárocích nejsou vedena dříve zahájená řízení, z toho důvodu bylo řízení nejprve zastaveno. Dále bylo nutné jednotlivé nároky přesně specifikovat. Soudy musely posoudit všechny rozhodné okolnosti, které by mohly vést ke vzniku odpovědnosti státu za škodu, resp. nemajetkovou újmu. Bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování k určení vzniku a výši majetkové újmy, k vzniku nemajetkové újmy a její intenzitě a charakteru. Následně došlo na základě závazného právního názoru Nejvyššího soudu ČR k rozdělení nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí na újmu vzniklou před datem [datum] a na újmu vzniklou po tomto datu. Žalobce se svým procesním chováním na délce řízení nepodílel, jeho postup nevedl k výraznému prodloužení řízení. Význam řízení zhodnotila žalovaná jako standardní. V daném případě žalovaná zvažovala hodnocení významu řízení pro žalobce, kdy tento je účastníkem mnoha jiných soudních, případně správních řízení. Tato skutečnost by mohla vést k výraznému snížení významu řízení pro žalobce. Nicméně žalovaná dospěla k závěru, že s ohledem na předmět řízení lze význam posuzovaného řízení hodnotit jako standardní. 3. Podáním doručeným soudu dne 5. 10. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět. 4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 11. 2021, č.j. 5 C 1/2021 – 68, které nabylo právní moci dne 11. 12. 2021, a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 2. 2022, č. j. 5 C 1/2021 – 76, které nabylo právní moci dne 9. 3. 2022, soud řízení v části, ve které se žalobce po žalované domáhal doručení písemné omluvy v žalobcem specifikovaném znění a zaplacení částky 98 313 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 98 313 Kč od [datum] do zaplacení, zastavil. 5. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části specifikované ve výroku ad I) tohoto rozsudku. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: V řízení bylo prokázáno, že žaloba o náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. byla u Obvodního soudu pro Prahu 5 podána dne [datum], byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] proběhlo jednání. Dne [datum] bylo řízení zastaveno. Dne [datum] bylo rozhodnutí o zastavení řízení potvrzeno Městským soudem v Praze. Dne [datum] Nejvyšší soud ČR rozhodnutí o zastavení řízení zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení. Jednání proběhla ve dnech [datum] a [datum]. Soud vyhlásil rozsudek. Dne [datum] proběhlo odvolací jednání. Na dalším jednání dne [datum] vyhlásil městský soud usnesení, kterým řízení v části zastavil, ve zbytku rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Další jednání proběhlo dne [datum], obvodní soud vyhlásil rozsudek. Odvolací jednání proběhlo dne [datum], další dne [datum]. Dne [datum] vyhlásil Městský soud v Praze rozhodnutí, kterým řízení částečně zastavil a ve zbylé části potvrdil. Dne [datum] Nejvyšší soud ČR rozsudek soudu odvolacího a rozsudek soudu prvního stupně částečně zrušil, ve zbylé části dovolání žalobce odmítl. Dne [datum] soud vyloučil část nároku k samostatnému projednání, věc byla dále vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] proběhlo jednání, soud vyhlásil rozsudek. Dne [datum] proběhlo odvolací jednání, na němž bylo odvolací řízení zastaveno pro zpětvzetí odvolání oběma stranami. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze, ten dne [datum] rozhodl, že k projednání jsou věcně přísluš