26 C 562/2020-15 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 8. 9. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 243 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] za období od 30. 4. 2019 do 6. 9. 2019. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění motorových vozidel. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bylo sjednáno k vozidlu Ford [typ] [příjmení], [registrační značka]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v případě výskytu pojistné události pojistné plnění v rozsahu a za podmínek stanovených v předmětné smlouvě i pojistných podmínkách žalobkyně, zatímco žalovaný se zavázal řádně a včas hradit pojistné v částce 5 872 Kč se čtvrtletní splatností ve výši 1 468 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni [datum]. Zatímco žalobkyně svoji povinnost vyplývající z pojistné smlouvy řádně plnila, resp. byla připravena ji v případě výskytu pojistné události plnit, žalovaný naopak sjednané pojistné řádně a včas neuhradil, a to za období od 30.4.2019 do dne zániku pojistné smlouvy dne 6.9.2019 ve výši 2 243 Kč, což žalovaný nesporoval. 4. Podle ust. § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“), zaniká pojištění odpovědnosti dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla. Dle ust. § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 5. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými právními předpisy dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ust. § 2758 o.z. Pojistná smlouva byla žalobkyní ukončena pro neplacení pojistného žalovaným, v důsledku čehož pojištění podle ust. § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. zaniklo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně jako pojistitel má podle ust. § 2782 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. právo na pojistné za pojistnou dobu a že žalovaný žalobkyni dlužné pojistné za období od 30.4.2019 do 6.9.2019 ve výši žalované částky dosud nezaplatil, shledal soud žalobu důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 6. O příslušenství dlužné částky ve formě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení až ode dne následujícího po dni zániku smlouvy, tj. od 7.9.2019, do zaplacení. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána ust. § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, vymezením dlužného období, výší dlužné částky a popř. výší kapitalizovaného příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.