4 C 290/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 770 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovaným dne 21. 11. 2019 smlouvu o úvěru ve výši 27 270 Kč, která se skládala ze zapůjčené částky 15 000 Kč a souhrnného poplatku 12 270 Kč. Žalovaný se zavázal splácet částku 455 Kč týdně tak, že první splátka měla být uhrazena do 7. dne od podpisu smlouvy a dále do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka byla částečně započítána na jistinu a částečně na souhrnný poplatek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění povinností dlužníka se dle smluvních podmínek stává celý dluh splatný najednou v termínu splatnosti následující splátky. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 2 500 Kč. Splatnost pohledávky nastala dne 2. 1. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v částce 27 270 Kč, která se skládala z půjčené částky ve výši 15 000 Kč a ze souhrnného poplatku ve výši 12 270 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 455 Kč Součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 21. 11. 2019). Splátky se započítávaly na cenu úvěru a po té na jistinu (prokázáno smluvními podmínkami). Žalovaný splácel nepravidelně, když celkově uhradil částku 2 500 Kč (prokázáno informacemi o smlouvě [číslo]). Žalovaný se dostal do prodlení, a proto jej žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 3. 12. 2020). 4. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných splátkách. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, což v řízení nijak nesporoval, a proto byl vyzvána k úhradě celého dluhu. 5. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 7. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., jejíž součástí byly obchodní (úvěrové) podmínky žalobkyně ve smyslu § 1751 odst. 1 o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 270 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil a dostal se do prodlení, proto jej žalobkyně vyzvala k úhradě celé dlužné částky. Nesplacená dlužná částka činila 24 770 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, soud mu takovou povinnost uložil a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 8. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 15. 1. 2021 (dle žalobního návrhu). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 991 Kč, která spočívá v uhrazeném soudním poplatku.