5 C 601/2020-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na tomto základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou 18,96% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Žalovaný si dále zvolil při uzavírání smlouvy doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázal platit měsíční poplatek ve výši 240 Kč. Celkovou částku skládající se z jistiny, úroků a všech výše uvedených poplatků se žalovaný zavázal splatit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 304 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil smluvní podmínky. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku ve výši 1 014 Kč, zbytek dlužné částky neuhradil, ačkoli k tomu byl vyzván. 2. Tato pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč a doplňkovou službu životního pojištění (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit, společně s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou 18,96% ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek ve výši 304 Kč (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). Poslední splátka byla stanovena na [datum] (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu, kterou na ni pohledávku za žalovaným postoupila (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno (zjištěno z dopisu ze dne [datum] a dokladu o odeslání). Žalovaný jistinu úvěru společně s poplatkem nezaplatil, což v řízení nijak nesporoval. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z předžalobní upomínky). 5. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pojistnou smlouvou dle ustanovení § 2758 o. z., se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z a pojistná smlouva. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou 18,96% ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč a poplatkem za životní pojištění ve výši 240 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek ve výši 304 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný svou povinnost vrátit ve sjednané lhůtě poskytnuté finanční prostředky nesplnil, proto vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně také právo na smluvní úroky z prodlení sjednané dle ustanovení § 1970 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Jelikož žalovaný žalobkyni ani její právní předchůdkyni dlužnou částku nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil. 7. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 360 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 500 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, 2x písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 3. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 10. Celkové náklady žalobkyně ve výši 3 538 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.