ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2020:5.C.65.2015.1 Datum: 2020-12-17 Předmět: určení vlastnického práva státu Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 151 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["církev""peněžité plnění"]
O co šlo: určení vlastnického práva státu (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 151 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 118a z. č. 99/)
1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobce domáhal určení, že [země] je vlastníkem a) pozemku parcelní [číslo] – ostatní plocha, jiná plocha, za b) pozemku parcelní [číslo] – ostatní plocha, jiná plocha vedené v současné době na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], zapsané v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], a c) pozemku parcelní [číslo] – lesní pozemek, vedené v současné době na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], zapsané v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dle tvrzení žalobce k přechodu vlastnictví u pozemků ad a), b) došlo na základě neplatného právního jednání 2. žalovaného, který na základě nepravdivých údajů požádal katastr nemovitostí dne [datum] o zápis vlastnického práva záznamem, byť se jednalo o historický majetek církve – žalobce – a ne obce a vlastníkem v době nesvobody byl Čs. Stát – OPBH v [obec a číslo], a to i za situace, kdy neměl souhlas příslušného ministerstva ČR. K přechodu vlastnictví u pozemku ad c) došlo na základě neplatného právního jednání 2. žalovaného, který na základě nepravdivých údajů požádal katastr nemovitostí dne [datum] o zápis vlastnického práva záznamem, byť se jednalo o historický majetek církve – žalobce – a ne obce a vlastníkem v době nesvobody byl Čs. Stát – [anonymizována dvě slova], a to i za situace, kdy neměl souhlas příslušného ministerstva ČR. Právnické osobě [anonymizováno] zaniklo právo hospodaření s c) k [datum], ale souhlas s přechodem dává tento subjekt až dne [datum], kdy u 1. žalované chybí datum souhlasu, což implikuje možnou neplatnost samotného souhlasného prohlášení. [anonymizováno] byl zřízen Podle ust. § 4 odst. 2 zák. č. 172/1991 Sb., účinného v době přechodu,„ Do vlastnictví obcí nepřecházejí rovněž věci z vlastnictví České republiky, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu.“. Ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 172/1991 Sb. se nevztahuje jen na restituční zákony, nýbrž i na zákon č. 229/1991 Sb., který ke dni všech přechodů stanovoval:„ Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.“. Jedná se přitom o historický církevní majetek žalobce, který byl původně zapsán v knihovní vložce [číslo] zemských desek. V průběhu řízení žalobce doplnil, že jde o pozemky, které tvoří jeden funkční celek s obytným domem. Odkázal na výpis z katastru nemovitostí, kde u poznámky„ listina“, je vznik práva na základě z. č. 172/1991 Sb., ale § 2. To by pravděpodobně odpovídalo skutečnosti, když dle § 2 odst. 1 písm. c) přecházejí stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek. Pokud by však měly přejít dle § 2, pak není splněna ani zde podmínka písm. c), když majetek nebyl ve vlastnictví ČR ke dni přechodu a ani nebyl ve vlastnictví obce ke dni [datum], protože dle knihovní vložky se vlastnické právo pro Čs. Stát vložilo až v roce 1958. Co se týče parcely [číslo], je situace obdobná. Všechny parcely byly původně, před rokem 1989, ve vlastnictví jediného vlastníka. 1. žalovaná si původně nechala zapsat parcely [číslo] dle § 3 odst. 1. Následně po 5 letech si nechává zapsat p. [číslo] nikoliv dle § 3 odst. 1, ale dle § 3 odst. 4, byť stále má možnost nechat si zapsat dle § 3 odst. 1. U parcel [číslo] nebyly splněny podmínky ani dle § 3 odst. 1 písm. c). V r. 1991 neplatil § 3 odst. 4, který má být titulem pro přechod a je i otázkou zda mohly listiny v roce 2002 resp. 1997 vystavit subjekty, které měly zaniknout v roce 1991, jak se v těchto listinách uvádí. Ve výpisu v katastru nemovitostí u parc. [číslo] u poznámky listina, je uveden důvod pro přechod dle § 5. Ale podmínky § 5 též nebyly splněny, protože MF ČR niky svůj souhlas nevydalo. Pokud žalovaná tvrdí, že na ní přešlo vlastnické právo, pak musí dokázat, že splnila všechny podmínky kumulativně. Je to právě obec, která, pokud tvrdí, že nabyla nemovitosti dle zák. č. 172/1991 Sb., musí prokázat, že splnila podmínky dle z. č. 172/1991 Sb. V průběhu řízení žalobce svá tvrzení doplnil s tím, že je historickým vlastníkem žalovaných nemovitostí (odkázal na již založený a provedený důkaz – Knihovní vložku [číslo]). Na první straně knihovní vložky je v levém odstavci vidět [číslo]. Žalobce žaluje par. [číslo] vedené v současné době na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] Tyto parcely vzniky dělením parcely [anonymizováno]. Jako podpůrné tvrzení žalobce pro svá tvrzení odkazuje na další stránku založeného důkazu – knihovní vložky – vlevo označenou [číslo]. Zde jsou další parcely uvedené stejnou rukou a typem, písma vč. psacího prostředku, jako u parcely [anonymizováno]: Jde o parcely [číslo], [anonymizována dvě slova]. Jde o parcely k sobě sousedící. Jde o nepřímý důkaz, že žalobce koupil sousedící parcely pohromadě, je tedy logické, že ve stejné době koupil i žalované parcely. Na listině, která je označena jako„ vklad“ – č. listiny vpravo [číslo] je možné vidět v poli 1: Název žalobce – v němčině. Z této listiny je možné zřetelně seznat, že tato knihovní vložka se váže k žalobci a majetek zde v ní zapsaný je majetek žalobce. V poli 4 je pak uvedeno, že ke dni [datum] se poznamenává zamýšlené převzetí celého majetku žalobce v této knihovní vložce. V poli 5 – ze dne [datum] - se dle darovacího prohlášení ze dne [datum] vkládá vlastnické právo pro Československý stát. Žalobce tvrdil, s odkazem na § 5 z. č. 428/2012 Sb., kdy katastr nemovitostí nezaslal žalobci darovací listinu, tedy jí asi nedisponuje, že došlo k majetkové křivdě nejpravděpodobněji dle písm. c), když nejčastěji [anonymizována dvě slova] jednala za žalobce v době nesvobody při darování. Vzhledem k tomu, že však jde o nabytí vlastnického práva žalované č. 2, pak žádal žalobce soud I. stupně, aby uložil žalované č. 2 na základě jakého právního jednání a titulu nabyla žalované parcely. Zároveň knihovní vložka [číslo] je důkazem vlastnického práva žalobce k žalovaným parcelám. Žalobce tvrdil, že žalovaní nepostupovali v souladu se zákonem při přechodu, tedy se jednalo o neoprávněný převod. Uvedl, že jsou zde dány podstatné pochyby, o možnosti přechodu dle z. č. 172/1991 Sb., dle kterých měl žalovaný č. 1 nabít sporné nemovitosti. A ty se nepodařilo odstranit. Chování obce je zmatečné, když nemovitosti tvoří„ soubor věcí“ a při aplikaci z. č. 172/1991 Sb. měla žalovaná č. 1 postupovat dle stejného právního ustanovení u všech„ přechodů“. Obec však volila u jedné nemovitosti jako důvod § 2, u jiné § 3 a u další dokonce § 5. Žalobce poukázal, že ze čtených listin k pozemku [číslo] je odkazováno přímo na § 2, nikoliv na § 3. Co se týče pozemku [číslo] zde je odkazováno na § 5, přičemž žalovaná č. 1 nijak nedokládá, že by splnila podmínky pro přechod, když dle důkazů na různých listinách k de facto jedné a téže věci (protože jde o nemovitosti související) žalovaná č. 1 užívala různých paragrafů dle z. č. 172/1991 Sb. Žalovaná č. 1 měla zvolit jeden důvod pro přechod. Žalovaná č. 1 tvrdí, že u parcel [číslo] došlo k přechodu dle z. č. 172/1991 Sb. § 3 odst. 1. Odvolává se na přílohu [číslo] kterou předložil dovolatel. Zde je v poslední větě tohoto prohlášení uvedeno, že jde o pozemky, které tvoří jeden funkční celek s obytným domem. Žalobce odkázal na výpis z katastru nemovitostí, kde u poznámky„ listina“, je vznik práva na základě z. č. 172/1991 Sb., ale § 2. To by pravděpodobně odpovídalo i skutečnosti, když dle § 2 odst. 1 písm. c) přecházejí stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek. Pokud by však měly přejít dle § 2 či § 3, pak není splněna podmínka nejméně u písm. c), když majetek nebyl ve vlastnictví České republiky ke dni přechodu a ani nebyl ve vlastnictví obce ke dni [datum], protože dle knihovní vložky se vlastnické právo pro Československý stát vložilo až v roce 1958. Co se týče parcely [číslo], je situace obdobná, argumentačně podporující ostatní parcely. Všechny parcely byly původně, před rokem 1989, ve vlastnictví jediného vlastníka. Žalovaná č. 1 si původně nechala zapsat pravděpodobně parcely [číslo] dle § 3 odst. 1. Následně po 5 letech, si nechává zapsat parcelu [číslo] nikoli dle § 3 odst. 1, ale dle § 3 odst. 4, byť stále má, pokud je tedy právně správné prohlášení k parcelám [číslo] možnost nechat si ji zapsat dle § 3 odst. 1. Žalobce však tvrdí, na základě předložených dokumentů, že u parcel [číslo] nebyly splněny podmínky ani dle § 3 odst. 1 písm. c). Žalovaná č. 1 měla nabýt vlastnické právo k par. [číslo] dle listiny – příloha [číslo]. Tato listina však tvrdí, že byly splněny ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. podmínky pro přechod, tedy v roce 1991. Ale v roce 1991 neplatil § 3 odst. 4, který má být titulem pro přechod, jak je uvedeno v listině příloha [číslo]. Je také otázkou, zdali obě dvě listiny, tedy 05 a 04, mohly v roce 2002, resp. 1997, vystavit subjekty, které měly zaniknout v roce 1991, jak se v listinách uvádí. Žalobce tvrdí, že nikoli. Krom toho ve výpisu z katastru nemovití u parc. [číslo] u poznámky„ listi
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.