§ 59 zákon o hospodaření s byty – Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
Zákon o hospodaření s byty · 41/1964 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 59 zákona 41/1964 definuje, co se považuje za obytný dům, a to na základě poměru podlahové plochy bytů k celkové podlahové ploše všech místností v domě. Dům je považován za obytný, pokud alespoň dvě třetiny jeho celkové podlahové plochy tvoří byty, včetně těch, které jsou užívány k jiným účelům než k bydlení, a také vedlejších místností a příslušenství k bytům. (§ 59 zákona č. 41/1964 Sb., zákon o hospodaření s byty, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
- Judikatura: na § 59 odkazuje 24 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 41/1964 Sb.
(1) Dům se považuje za obytný, připadají-li z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě alespoň dvě třetiny na byty, počítaje v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti a příslušenství náležející k bytům.
(2) Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu i jiným osobám, k jiným společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (např. schodiště a chodby, společné prádelny a sušárny, půdní a sklepní prostory), k místnostem určeným pro zemědělskou výrobu, ani k vedlejším stavbám zřízeným na stavebním pozemku (například garáže, zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky, kolny apod.).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dům je považován za obytný, pokud alespoň dvě třetiny jeho celkové podlahové plochy tvoří byty, včetně těch, které jsou užívány k jiným účelům než k bydlení, a také vedlejších místností a příslušenství k bytům.
- Při výpočtu tohoto poměru se nezapočítávají prostory, které jsou přístupné všem obyvatelům domu i jiným osobám (např. schodiště, chodby, společné prádelny, půdy, sklepy).
- Do výpočtu se rovněž nezapočítávají místnosti určené pro zemědělskou výrobu ani vedlejší stavby na pozemku, jako jsou garáže, zemědělské budovy nebo kolny.
- Tato definice je klíčová pro aplikaci dalších ustanovení zákona, která se týkají hospodaření s byty v obytných domech.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 59
Jak soudy aplikují § 59
… úřadu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 30 Cdo 950/2000); dále vyšel z § 3 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., který v poznámce pod čarou č. 4 „upozorňuje“ (jiný význam nemá - viz usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. II. ÚS 1572/17) na definici obytného domu obsaženou v § 59 odst. 1 zákona č. 41/1964 Sb., podle nějž se dům považuje za obytný, připadají-li z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě alespoň dvě třetiny na byty, počítaje v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, …
… přechodu „obytných domů“ (nepatřících k tzv. historickému majetku obcí; srov. § 2 cit. zákona) jde o podmínky stanovené v § 3 odst. 1 zákona, k nimž – krom vlastnictví státu a lokalizace domu v katastrálním území dané obce – patří zejména charakteristika domu jako „obytného“ ve smyslu tehdy platných předpisů (srov. § 59 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty) a existence práva hospodaření náležejícího organizacím, u nichž na okresní úřady, obce a v hlavním městě Praze též na městské části přešla funkce jejich zakladatele nebo pravomoc zřizovat, …
… přechodu „obytných domů“ (nepatřících k tzv. historickému majetku obcí; srov. § 2 cit. zákona) jde o podmínky stanovené v § 3 odst. 1 zákona, k nimž – dle vlastnictví státu a lokalizace domu v katastrálním území dané obce – patří zejména charakteristika domu jako „obytného“ ve smyslu tehdy platných předpisů (srov. § 59 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty) a existence práva hospodaření náležejícího organizacím, u nichž na okresní úřady, obce a v hlavním městě Praze též na městské části přešla funkce jejich zakladatele nebo pravomoc zřizovat, …