11 C 38/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 305 Kč s tím, že žalovaný nemohl v důsledku dopravní nehody užívat své vozidlo, a proto měl v nájmu od žalobce vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] 13, a to v období od 3. 4. 2020 do 21. 5. 2020. Nájem náhradního vozidla je při splnění podmínek hrazen pojišťovnou viníka nehody v tomto případě [právnická osoba], [IČO], z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] svým dopisem ze dne 28. 5. 2020 sdělila, že nárokovanou částku odpovídající nájemnému za náhradní vozidlo uhradí pouze za období od 3. 4. 2020 do 21. 4. 2020. Výši nájemného za náhradní vozidlo, resp. dobu nájmu náhradního vozidla, [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] korigovala s ohledem na rozsah poškození vozidla žalovaného. Na tuto skutečnost byl žalovaný ze strany žalobce v průběhu nájemního vztahu opakovaně upozorňován a vyzýván k vrácení náhradního vozidla. V případě, kdy pojišťovna odmítne hradit nájemné za náhradní vozidlo, je povinen jej uhradit nájemce. Rozdíl mezi skutečnou výší nájemného a částkou uhrazenou ze strany [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] činí 14 305 Kč. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2021. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uplatňovaný nárok neuznává, dne 3. 4. 2020 převzal náhradní vozidlo od žalobce. Vozidlo měl zapůjčeno na doporučení osoby, která se objevila u jeho dopravní nehody, a žalobce mu doporučil. Vozidlo bylo opraveno dne 28. 4. 2020, do tohoto data nebyla ze strany [právnická osoba] škodní událost proplacena, v té době byl již urgován žalobcem k vrácení vozidla. Na to žalobci sdělil, že stále nemá zpět své opravené vozidlo, které potřebuje k výkonu svého povolání, faktura za jeho opravu stále nebyla uhrazena. Ode dne 30. 4. 2020 do 5. 5. 2020 byl hospitalizován, poté mu [právnická osoba] k jeho urgenci sdělila, že ve věci již není platná devinkulace, žalovaný proto musel zažádat o novou devinkulaci. Ta byla dne 14. 5. 2020 zaslána pojišťovně, dne 19. 5. 2020 ukončeno šetření pojistné události a vyplaceno pojistné plnění. Žalovaný dopravní nehodu nezavinil a vinou [právnická osoba] nebyla událost včas vyřízena. 3. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), přičemž zamítl pro nadbytečnost návrh žalobce na doplnění dokazování o výslech svědka, který byl přítomen dopravní nehodě, a to pro nadbytečnost, neboť sám žalovaný uvedl, že tato osoba mu pouze sdělila, že pracuje pro pojišťovny, nepředstavil se tedy jako zástupce žalobce. 4. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému k užívání [značka automobilu] [registrační značka] od 3. 4. 2020, denní sazba za zapůjčení vozidla činila 550 Kč. Nájemní vztah byl ukončen ke dni 21. 5. 2020. V čl. 1 písm. k ) všeobecných podmínek bylo ujednáno, že v případě pojistné události apod. hradí nájemce rozdíl mezi úhradou vyplacenou pojišťovnou a skutečnou cenou opravy. V čl. 6 písm. d) všeobecných podmínek je uvedeno, že v případě pojistné události hradí nájem náhradního vozidla pojišťovna viníka, přičemž žalovaný vzal podpisem smlouvy na vědomí stanovisko pojišťovny, že nájem vozu, který je předmětem této smlouvy, se nevztahuje na dobu čekání na krycí list, který poskytuje pojišťovna servisu (prokázáno nájemní smlouvou č. 2020 [číslo] včetně všeobecných podmínek). Ode dne 30. 4. 2020 do dne 5. 5. 2020 byl žalovaný hospitalizován (prokázáno propouštěcí zprávou [nemocnice] ze dne 5. 5. 2020). Dne 3. 4. 2020 vydala [právnická osoba] souhlas s proplacením pojistného plnění za poškození motorového vozidla [anonymizována dvě slova], [spisová značka]: [anonymizováno] (prokázáno dopisem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 3. 4. 2020). Dne 13. 5. 2020 sdělil [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], že zasílá devinkulaci, dle dnešního sdělení neaktuální. Devinkulace platí měsíc od jejího vystavení a v tomto případě je stanovená lhůta dodržena. Vystavena byla dne 3. 4. 2020 a faktura za opravu dne 28. 4. 2020, prosí o vystavení krycího dopisu a v případě nejasností o kontakt (prokázáno dopisem [jméno] [příjmení] ze dne 13. 5. 2020). Dne 14. 5. 2020 sdělil [právnická osoba], že zasílá opětovně požadovanou devinkulaci k pojistné události (prokázáno dopisem [jméno] [příjmení] ze dne 14. 5. 2020). Dne 14. 5. 2020 vydala [právnická osoba] nový souhlas s proplacením pojistného plnění za poškození motorového vozidla [anonymizována dvě slova], [spisová značka]: [anonymizováno] (prokázáno dopisem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 14. 5. 2020). Dne 21. 5. 2020 vystavil žalobce žalovanému fakturu znějící na částku 26 950 Kč za zapůjčení vozidla [anonymizována dvě slova] ode dne 3. 4. 2020 do dne 21. 5. 2020 se splatností dne 30. 5. 2020 (prokázáno fakturou [číslo]). Dopisem ze dne 28. 5. 2020 sdělila společnost [právnická osoba] žalobci informaci o výplatě pojistného plnění s tím, že ve věci poškozeného žalovaného činí výše pojistného plnění 10 837 Kč a bude odesláno dne 29. 5. 2020. Akceptována byla doba zapůjčení od 3. 4. 2020 do 21. 4. 2020 s tím, že pojišťovna korigovala dobu zapůjčení s ohledem na rozsah poškozeného vozidla (prokázáno informací o výplatě pojistného plnění ze dne 28. 5. 2020). Dopisem ze dne 20. 7. 2020 vyzval žalobce žalovaného, aby uhradil rozdíl mezi fakturovanou a vyplacenou částkou, který činí 14 30 Kč v desetidenní lhůtě od obdržení této výzvy (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 20. 7. 2020). Dne 2. 3. 2021 zaslal žalobce žalovanému upomínku k úhradě shora uvedené částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2021 ve spojení s podacím lístkem a dodejkou ze dne 2. 3. 2021). 6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se dohodli, že žalobce poskytne žalovanému k užívání vozidlo s tím, že nájemné činí 550 Kč denně, přičemž při splnění podmínek bude nájemné vozidla hrazeno pojišťovnou viníka nehody. Žalovaný i přes výzvy žalobce k vrácení vozidla toto nevrátil a užíval je až do 21. 5. 2020, následně rozdíl mezi skutečným nájemným a částkou odpovídající pojistnému plnění nezaplatil. 7. Dle ust. § 2321 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o nájmu dopravního prostředku podle § 2321 a násl., na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému k užívání vozidlo za nájemné 550 Kč denně s tím, že nájemné bude uhrazeno ze strany pojišťovny ([právnická osoba]) viníka dopravní nehody, neboť žalovaný byl účastníkem dopravní nehody, kterou nezavinil a v jejímž důsledku dočasně přišel o možnost užívání svého vozidla. Žalobce se v průběhu trvání nájemního vztahu obrátila na žalovaného s tím, že na základě sdělení pojišťovny bude nájemné uhrazeno pouze částečně, což žalovaný nesporoval, avšak vozidlo vrátit odmítl s tím, že jeho vlastní vozidlo dosud nebylo opraveno. Žalobce následně vystavil žalovanému fakturu na nájemné s tím, že v této faktuře byla uvedena částka nájemného za celou dobu trvání nájmu a vyrozuměla žalovaného o povinnosti zaplatit část nájemného, která nebyla uhrazena ze strany [právnická osoba] Žalovaný toto odmítl zaplatit s tím, že k úhradě nájemného je povinna pojišťovna toho, kdo způsobil dopravní nehodu, v jejímž důsledku žalovanému potřeba pronájmu dopravního prostředku vznikla. Soud připouští, že ve smlouvě bylo ujednáno, že nájemné bude hrazeno v případě pojistné události pojišťovnou viníka nehody, nicméně tato pojišťovna nebyla účastníkem smlouvy, kdy není možné smluvně zavázat k plnění třetí osobu. Nájemní smlouva byla uzavřena právě se žalovaným, ve smlouvě byla uvedena výše nájemného, žalobce rovněž žalovaného vyrozuměl o tom, že pojišťovna uhradí nájemné pouze do konkrétní doby, žalovaný přesto vozidlo nevrátil. Bylo tedy povinností pouze žalovaného jakožto účastníka nájemní smlouvy dlužné nájemné uhradit, což plyne již ze smlouvy samotné a nadto je výslovně zakotveno také ve všeobecných podmínkách smlouvy, v níže je uvedeno, že nájemce uhradí rozdíl mezi skutečnou cenou a úhradou vyplacenou pojišťovnou. Žalovaný pak také namítal, že nájemní smlouva byla uzavřena původně na dobu neurčitou, kdy z všeobecných podmínek vyplývá, že nájemní vztah končí uplynutím doby, na kterou byla tato smlouva ujednána, toto ustanovení však nelze vykládat tak, že bude žalovanému pojišťovna hradit nájemné po libovolnou dobu. Výše nájemného vyplývá z nájemní smlouvy, doba nájmu nebyla sporována, žalovaný toliko poukazoval na skutečnost, že doba nájmu zde z