15 C 316/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 25. 1. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 150 000 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky poskytnutého úvěru řádně a včas, dne 27. 2. 2021 proto došlo ke zesplatnění celého úvěru. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, byť byl k její úhradě žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2021 došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. 2. Soud nařídil ve věci jednání na den 16. 11. 2021 a jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas obeslán. Zásilka určená do vlastních rukou obsahující žalobu, předvolání k soudnímu jednání a poučení o následcích nedostavení se k jednání byly žalovanému doručeny. K doručení zásilky došlo více než 10 dnů před datem prvého jednání, lhůta 10 dnů k přípravě tak byla zachována (§ 49 o.s.ř.). Žalovaný se přesto bez omluvy k prvému nařízenému jednání ve věci nedostavil a žalobkyně, která se dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Soud tedy podle § 153b odst. 1 o.s.ř. rozhodl rozsudkem pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu, vzal za nesporná. 4. Při odůvodnění tohoto rozsudku pak postupoval soud dle § 157 odst. 3 o.s.ř. Po právní stránce soud projednávanou věc posoudil jako spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. 5. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod k jejímu prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 954,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 533 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 113 304 Kč sestávající z částky 5 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 830 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 5 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 542,40 Kč ve výši 4 412,10 Kč.