17 C 153/2021-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný byl ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobkyní. K uhrazení nákladů byl žalovanému vystaven daňový doklad znějící na částku 3 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ani přes předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Z listinných důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen v protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], provozované žalobkyní, kde pobýval do [datum]. Žalovaný byl pod vlivem opilosti schopen pobytu na ZS (dechovou zkouškou zjištěno 2,73 promile), po odeznění opilosti byl žalovaný propuštěn (zjištěno z lékařské zprávy). Za toto ošetření a pobyt byl žalovanému vystaven daňový doklad znějící na částku 3 000 Kč se splatností dne 20. 10. 2020 (zjištěno z daňového dokladu [číslo]). Žalovaný byl vyzván k úhradě písemnou upomínkou (zjištěno z poslední výzvy k zaplacení ze dne 26. 4. 2021). 4. Dle ust. § 24 odst. 1 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, hradí náklady na odborné lékařské vyšetření poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 5. Žalovaný byl přijat po intoxikaci alkoholem a byl ošetřen v zařízení provozovaném žalobkyní, za což mu byla vystavena faktura znějící na žalovanou částku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 3 000 Kč, avšak žalovaný nezaplatil ničeho, ač k tomu byl povinen na základě ust. § 24 zákona o ochraně zdraví, a proto mu soud tuto povinnost uložil. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve výši žalované částky ve smyslu ust. § 1968 o. z., žalobkyni vzniklo dle ust. § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.