21 C 100/2020-142 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 8. 2021, jejíž změna byla připuštěna dne 28.4.2021 a 15.6.2021, se žalobkyně v konečném znění domáhala po žalované vyklizení nebytových prostorů specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] par. [číslo] dvou budov, které jsou jejich součástí č.p [číslo] a [adresa], vše v katastrálním území Smíchov, vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], zapsané na [list vlastnictví] Tyto pozemky a budovy tvoří historicky jeden areál [anonymizována dvě slova] s řadou dalších budov, které ale nejsou zapsané v katastru nemovitostí. Toto se týká i budovy E, kde se nacházejí nebytové prostory, které dlouhodobě užívá žalovaná. Dne 6. 11. 2007 byla mezi právním předchůdcem žalované, spol. [právnická osoba], jakožto pronajímatelem a žalovanou, jakožto nájemcem, uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem byl pronájem výše specifikovaných nebytových prostorů. Žalobkyně vstoupila do práv a povinností [právnická osoba] s. r. o. v důsledku rozdělení odštěpením od [právnická osoba] s. r. o. Roční nájemné bylo stanoveno na 20 000 Kč navýšené o DPH. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou nájemného vyúčtovaného na základě daňového dokladu č. vf [číslo] ze dne 2. 1. 2020, se splatností ke dni 16. 1. 2020. Žalovaná ničeho neuhradila, proto ji žalobkyně dne 27. 1. 2020 písemně vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná ničeho neuhradila, proto žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu ke dni 18. 2. 2020. Ode dne 1. 3. 2020 tak začala běžet tříměsíční výpovědní lhůta, přičemž nájemní vztah měl skončit dne 31. 5. 2020. Žalovaná na výpověď ani na výzvy nijak nereagovala. Dne 30. 4. 2020 proto žalobkyně vyzvala žalovanou k řádnému vyklizení nemovité věci, přičemž žalovaná na tuto výzvu ani další výzvy nikterak nereagovala. Změnou žaloby byl připuštěn důvod k vyklizení nebytových prostor, a to absolutní neplatností nájemní smlouvy ze dne 6. 11. 2007 včetně jejích dvou dodatků. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznává, a to z důvodu, že žalobní nárok je dovozován z nicotného právního jednání, který již ke dni uplatnění výpovědi neexistoval. Uvedla, že se nájemní vztah neřídil smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne 6. 11. 2007, nýbrž smlouvou o nájmu části nemovitosti ze dne 5. 5. 2009. Dále uvedla, že daňový doklad č. vf [číslo] ze dne 2. 1. 2020 neobdržela, tudíž nemůže být v prodlení s úhradou nájemného. 3. První jednání ve věci se mělo konat dne 15. 12. 2020, avšak z důvodu plánované operace právního zástupce žalované bylo odročeno na den 28. 1. 2021. Toto jednání se rovněž nekonalo, a to z důvodu kolize na straně právního zástupce žalované. Jednání bylo tedy nařízeno na den 18. 3. 2021, které se nekonalo z důvodu pozitivního testu na COVID-19 právního zástupce žalované. Jednání tedy bylo opětovně odročeno na 11. 5. 2021, přičemž i toto bylo odročeno z důvodu možného mimosoudního vyrovnání. První jednání ve věci se tedy konalo dne 17. 6. 2021, přičemž žalovaná ani její právní zástupce se k tomuto jednání bez omluvy nedostavili. 4. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Žalovaná byla o termínu konání prvního jednání ve věci vyrozuměna na jednání dne 11. 5. 2020, které ještě předtím, než započalo, bylo odročeno za účelem mimosoudního jednání mezi účastníky. U soudu dne 11. 5. 2021 byla přítomna jak žalovaná, tak i její právní zástupce, přičemž oba vzali termín prvního jednání konaného dne 17. 6. 2021 na vědomí. Žalovaná se o termínu prvního jednání ve věci dozvěděla dne 11. 5. 2021, tedy více než 10 dnů před prvním jednáním. Žalovaná ani její právní zástupce se k němu nedostavili, přítomný právní zástupce žalobkyně navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Ač je soudu známo rozhodnutí NS ČR sp. zn. 26 Cdo 4849/2016, dospěl k závěru, že v tomto případě se žalovaná snaží úmyslně prodlužovat řízení, což je v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, a zároveň se žalovaná odmítá aktivně podílet na tomto řízení. Tento závěr soud učinil na základě dosavadních postupů žalované, resp.jejího právního zástupce, neboť jednání bylo 4x odročováno na žádost žalované strany, přičemž poslední jednání nebylo opět k žádosti žalované zahájeno z důvodu mimosoudního jednání ve věci, především o dohodě o delší pariční lhůtě. Přesto žalovaná dne 17.6.2021 zaslal nové vyjádření ve věci, kde sporuje vlastnictví žalobkyně. Lze tedy shrnout, že žalovaná byla v předvolání k prvotnímu jednání poučena o možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání, na jednání konané dne 17.6.2021 se bez omluvy nedostavila, přestože o jeho termínu věděla od 11.5.2021. Podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání byly ve věci splněny, soud proto pokládal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná, a proto na jejich základě rozhodl soud tímto rozsudkem pro zmeškání tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů spojených se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a s náklady spojenými se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 7 úkony právní služby po 2 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, 4x písm. d) ust., návrh ve věci samé, podání ze dne 16. 10. 2020, podání ze dne 26. 11. 2020, podání ze dne 26. 4. 2021 písm. g) účast na jednání dne 17. 6. 2021, a ve výši ½ 1 250 Kč dle § 11 odst. 3 za účast na jednání dne 11.5.2021, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. e) této vyhlášky) a 7 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 27 203,50 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).