24 C 322/2021-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 18. 6. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 16 795 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na základě které se žalobce pro případ pojistné události zavázal žalovanému vyplatit pojistné plnění. V rámci pojistné události [číslo] bylo žalovanému vyplaceno pojistné plnění ve výši 4 356 Kč, v rámci pojistné události [číslo] pojistné plnění ve výši 27 773 Kč, v rámci pojistné události [číslo] pojistné plnění ve výši 16 215 Kč, v rámci pojistné události [číslo] pojistné plnění ve výši 27 940 Kč, v rámci pojistné události [číslo] pojistné plnění ve výši 13 534 Kč a v rámci pojistné události [číslo] pojistné plnění ve výši 6 955 Kč. Součástí vyplaceného plnění je i uhrazené DPH za asistenční služby. Žalovaný je však plátcem DPH, a tak nemá nárok na to, aby za něj DPH žalobce hradil. Částka představující DPH tedy byla za žalovaného vyplacena bez právního důvodu. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného o částky ve výši 756 Kč, ve výši 4 820 Kč, ve výši 2 814 Kč, ve výši 4 849 Kč, ve výši 2 349 Kč a ve výši 1 207 Kč. Žalovaný byl k úhradě bezdůvodného obohacení vyzván, avšak ničeho neuhradil. Žalobce proto požaduje zaplacení dlužné částky celkem ve výši 16 795 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti každé z dlužných částek. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva s účinností od 30. 3. 2015 (zjištěno z osvědčení o uzavření pojistné smlouvy, osvědčením o platném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobce vyplatil žalovanému dle uzavřené pojistné smlouvy celkem 6x pojistné plnění v celkové výši 96 773 Kč; DPH z vyplacených pojistných plnění činilo částku celkem 16 795 Kč složenou z částek 756 Kč + 4 820 Kč + 2 814 Kč + 4 849 Kč + 2 349 Kč + 1 207 Kč (zjištěno z faktury č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno]). Žalobce žalovaného k vrácení jednotlivých částek představujících DPH z poskytnutých pojistných plnění vyzval a v každé výzvě stanovil splatnost každé dlužné částky (zjištěno z žádosti o vrácení DPH ze dne 23. 12. 2019, 2. 2. 2019, 23. 12. 2019, 2. 3. 2020, 9. 3. 2020, 6. 4. 2020). Žalobce žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky v žalované výši vyzval (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 24. 2. 2021, podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovaný se obohatil na úkor žalobce jeho plněním bez právního důvodu, když od žalobce přijal plnění z pojistných událostí včetně DPH (jak plyne z výše specifikovaných faktur), ačkoli byl jeho plátcem, a tak mu náhrada DPH od žalobce nepříslušela. Soud mu proto uložil povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající jednotlivých částkám vyplaceným jako DPH (ve výši plynoucí vždy z jednotlivých faktur žalobce a žádostí žalobce o vrácení DPH). Žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokázat, že se o bezdůvodné obohacení nejednalo, či že dlužnou částku uhradil, což však neučinil. Žalovaný se ode dne následujícího po marném uplynutí žalobcem stanovené lhůty k vrácení bezdůvodného obohacení dostal do prodlení s plněním finančních částek (ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých dlužných částek představujících DPH stanovených v jednotlivých žádostech o vrácení DPH), soud proto žalobci přiznal i požadované úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z. tak, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 1 780 Kč podle § 7 a § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s ust. § 11 odst. 2 advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 1 310,40 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 8 350,40 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 7. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.