24 C 385/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 20. 5. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 57 823,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovaným dne 11. 7. 2019 distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal peněžní prostředky v konečné výši 57 823,89 Kč Tyto finanční prostředky se žalovaný zavázal ve sjednané lhůtě, tj. nejpozději do 15. 1. 2021, vrátit, což však neučinil řádně a včas, na svůj dluh neplnil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky byla tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalobce proto požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 57 823,89 Kč včetně zákonných úroků z prodlení od 16. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a, § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem souhlasil výslovně a žalovaný konkludentně. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne 11. 7. 2019 distančním způsobem přes internetové stránky právního předchůdce žalobce smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky až do úvěrového limitu 80 000 Kč, vyčerpané finanční prostředky se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 15. 1. 2021 (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 11. 7. 2019, obchodních podmínek, žádosti žalovaného). Žalovaný finanční prostředky čerpal (zjištěno z platební informace žalovaného). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným plynoucí z dané smlouvy o úvěru v celkové dlužné výši jistiny 57 823,89 Kč postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 2. 2021). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné žalované částky plynoucí z výše uvedené smlouvy o úvěru (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 17. 2. 2021, podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), uzavřenou distančním způsobem v souladu s § 1828 o.z. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný v dohodnuté lhůtě a výši zavázal vrátit (nejpozději do 15. 1. 2021), což však neučinil. Žalobce přitom v řízení prokázal, že finanční prostředky žalovanému jeho právní předchůdce poskytl (v konečné vyčerpané výši 57 823,89 Kč), naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že čerpaný úvěr včetně příslušenství uhradil, to však žalovaný neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. K postoupení pohledávky na žalobce přitom platně došlo ve smyslu ust. § 1879 a násl. o.z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z. 6. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 314 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 3 420 Kč podle podle § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř., z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 2 343,60 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 15 817,60 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a podle § 160 odst. 1 o.s.ř.