25 C 3/2021-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaná se jako držitel televizního přijímače a tedy poplatník televizního poplatku přihlásila do příslušné evidence dne 1. 3. 2012. Žalovaná nedostála své povinnosti platit televizní poplatky a zůstala žalobkyni dlužna za období od února 2019 do ledna 2020 částku v celkové výši 1 620 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou, aby uhradila dlužnou částku, žalovaná však svou povinnost ani v dodatečně stanovené lhůtě nesplnila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Z listinných důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaná se v březnu 2012 přihlásila jako poplatník televizního poplatku (zjištěno z potvrzení o přihlášení poplatníka). Žalovaná na televizních poplatcích v období od února 2019 do ledna 2020 nezaplatila celkem částku 1 620 Kč, proto byla žalobkyní vyzvána k úhradě (zjištěno z upomínky k zaplacení dlužných televizních poplatků). 4. Podle ust. § 6 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon“) činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 5. Žalovaná je držitelem televizního přijímače, a proto je v souladu s ust. § 7 odst. 2 zákona poplatníkem televizního poplatku. Tento poplatek je žalovaná dle ust. § 7 odst. 2 téhož zákona povinna platit měsíčně, a to nejpozději patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Jelikož žalovaná v období od února 2019 do ledna 2020 nezaplatila poplatky v celkové výši 1 620 Kč, což nesporovala, soud jí tuto povinnost uložil. Žalovaná se ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku, proto soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s ust. § 1970 o. z., a to ve výši stanovené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 620 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení a podání ve věci samé) ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.