25 C 325/2019-475 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhali po žalovaném, aby vyklidil a vyklizenou jim předal bytovou jednotku [číslo] umístěnou ve 2. nadzemním podlaží domu [adresa], na adrese [adresa] (dále jen předmětný byt). Tvrdili, že se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, v níž se žalovaný zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 17 500 Kč a zálohy ve výši 2 900 Kč měsíčně, nejpozději do 25. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí. Žalovaný se dostal do prodlení s placením nájemného, a to za červen 2019 ve výši 9 000 Kč, a dále za červenec, srpen a září 2019 vždy ve výši celého nájemného. Ke dni podání žaloby tak celkový dluh činil 70 200 Kč. Žalovaný byl vyzván k odstranění závadného chování výzvou ze dne [datum] a vzhledem k tomu, že na výzvu nereagoval, vypověděli žalobci nájemní smlouvu bez výpovědní doby pro zvlášť závažné porušení povinnosti žalovaného. Žalobci následně podáním ze dne [datum] svá tvrzení doplnili tak, že nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum], žalovaný se však ani do této doby z bytu nevystěhoval a o jeho porušování povinností již nemůže být pochyb. K námitce nedostatků plné moci žalobci uvedli, že plná moc byla zaslána jako příloha žaloby a není žádnou fotomontáží, jak uvádí žalovaný. Plná moc vyjadřuje vůli žalobců být zastoupen advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát, jedná v dané věci na základě substituční plné moci, kterou mu udělil právní zástupce žalobců. K námitce žalovaného, že jej žalobci neinformovali o tom, že má byt opustit, žalobci uvedli, že žalovanému byly doručeny 3 dopisy na různé adresy. 2. Žalovaný navrhl odmítnutí žaloby pro její nepřípustnost a neprojednatelnost, případně navrhl její zamítnutí. Dle názoru žalovaného byla plná moc, kterou udělili žalobci svému právnímu zástupci padělaná a dále podle něj existují dvě verze nájemní smlouvy, ale ani v jedné není uvedeno, že by jedna verze rušila tu druhou. Žalovaný však k výslovnému dotazu soudu nesporoval platnost nájemní smlouvy a ani její textovou podobu, zejména pokud jde o článek III., ať již v jedné, nebo druhé verzi. Žalovaný rovněž tvrdil, že nebyl po skončení nájmu informován žalobci o tom, že má byt opustit. 3. Žalovaný v řízení vznesl opakované námitky podjatosti soudce, o kterých již bylo nadřízeným soudem rozhodnuto. Žalovaný obecně brojí proti rozhodovací praxi soudu těmito (opakovaně neúspěšnými) námitkami podjatosti, kdy považuje soudce za podjatého zřejmě proto, že nerozhoduje v jeho prospěch. Taková námitka však již ze samé své podstaty být úspěšná nemůže, neboť podjatost nelze shledávat v postupu soudce ve věci. Žalovaný byl soudem při jednání důrazně poučen také o tom, že budou-li se v jeho podáních objevovat formulace o trestné činnosti soudce (soudců), která existuje pouze v jeho představách a není objektivizována jakýmkoliv rozhodnutím, bude mu uložena pořádková pokuta. Vzhledem k tomu, že do vynesení rozsudku se žalobce již přímých útoků na soudce a soud zdržel, soud k jeho sankcionování zatím nepřistoupil. 4. Podáním ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum] a žalovanému [datum], žalobci doplnili svá tvrzení tak, že předmětem žaloby bylo vyklizení žalovaného z bytu z důvodu výpovědi z nájmu, avšak vzhledem k plynutí času od podání žaloby došlo k tomu, že nájem, sjednaný na dobu určitou do [datum], skončil a o porušování povinností nájemce tak již nemůže být sporu. 5. Podle ust. § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) žalobce může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo. Podle odstavce 2 téhož ustanovení soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení. 6. Soud výše uvedené podání žalobců posoudil podle jeho obsahu jako změnu žalobních tvrzení (žaloby), a protože v době této změny nebyly provedeny žádné důkazy, nebyl důvod pro její nepřipuštění, a soud tedy změnu žaloby výrokem I. připustil. 7. Soud potom v řízení o takto změněné žalobě provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili žalobci a vyslechl také oba žalobce ke zjištění jejich vůle. Všechny důkazy přitom soud hodnotil podle ust. § 132 a to každý zvlášť a všechny v jejich vzájemné souvislosti. 8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 9. Žalobci jsou spoluvlastníky předmětného bytu, a to každý o velikosti podílu 1/2 (zjištěno z informativního výpisu z katastru nemovitostí, přičemž tato skutečnost není žalovaným zpochybňována). 10. Žalobci uzavřeli se žalovaným smlouvu, na základě které mu přenechali k užívání byt označený ve výroku II. tohoto rozsudku a žalovaný se zavázal za užívání tohoto bytu platit částku 17 500 Kč měsíčně a dále částku 2 900 Kč měsíčně na úhradu plnění spojených s užíváním bytu. Uvedená smlouva (její obsah) není žalovaným zpochybňována, žalovaný argumentuje pouze částečně odlišnou podobou verze smlouvy, kterou má k dispozici on. Z obou posuzovaných verzí však plyne jednoznačný závěr o tom, jaký byt byl předmětem nájmu, kdo je jeho pronajímatelem a nájemcem a zejména jakým způsobem se účastníci dohodli na době trvání nájmu. Účastníci řízení se totiž v článku III. smlouvy (shodné znění zachyceno v obou verzích) dohodli, že nájem se uzavírá na dobu 1 roku od [datum] do [datum], přičemž pokračováním v užívání bytu po dni, kdy měl nájem skončit, aniž by byl žalovaný vyzván k opuštění předmětného bytu, dochází k automatickému prodloužení smlouvy dle ust. § 2285 občanského zákoníku (zjištěno z nájemní smlouvy podepsané jedním z pronajímatelů a nájemcem dne [datum] a druhým pronajímatelem dne [datum]). 11. Žalovaný byl vyzván k odstranění závadného chování ze strany [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, které se projevil jako právní zástupce žalobců na základě plné moci ze dne [datum], přičemž ten informoval žalovaného o prodlení s úhradou nájemného za více než tři předcházející měsíce. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 72 200 Kč do 3 dnů od doručení dopisu a zároveň byl upozorněn na možnost vedení soudního řízení (zjištěno z dopisu ze dne [datum]). Tento dopis byl žalovanému doručen osobně dne [datum] zástupcem žalobců za osobní přítomnosti žalobce a) a obsahuje vlastnoruční podpis žalovaného (zjištěno z jeho vyjádření při jednání dne [datum]). 12. Žalobci potom v dopise ze dne [datum] uvedli, že vypovídají nájemní smlouvu bez výpovědní doby a vyzvali žalovaného k odevzdání bytu. Žalovaný byl rovněž upozorněn na možnost soudního přezkumu výpovědi a byl poučen o možnosti zahájení civilního řízení. Žalobci u tohoto dokumentu postupovali obdobně, sepisoval jej [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], advokát, v plné moci žalobců. 13. Tento dopis byl zasílán na různé adresy žalovaného (zjištěno z originálu dopisů rozlepených soudem při jednání dne [datum], které se vrátily zpět odesílateli, aniž byly žalovaným převzaty). Tuto výpověď z nájmu bytu žalovaný osobně převzal pouze na adrese [adresa žalovaného], což sám potvrdil u jednání dne [datum] s tím, že na výpověď reagoval žalobou na její neplatnost. 14. Žalovaný byl obdobným způsobem jako shora vyzván také k vyklizení bytu a úhradě dlužné částky (zjištěno z výzvy ze dne [datum]). Z doporučené zásilky [anonymizováno] zaslané na adresu [adresa žalovaného], soud zjistil, že tato zásilka byla dne [datum] uložena na poště. Obsahem této zásilky byla předžalobní výzva ze dne [datum] a plná moc žalobců s datem [datum] (zjištěno rozlepením zásilky při jednání soudu). 15. Z doporučené zásilky [anonymizováno] zaslané na adresu žalovaného [adresa žalovaného], soud zjistil, že žalobci adresovali žalovanému dopis ze dne [datum], označený„ Upozornění na skončení nájemní smlouvy“. Totožné písemnosti byly žalovanému zaslány na adresu [adresa]. 16. Žalovaný v řízení výslovně uvedl, že se v rozhodné době zdržoval pouze na adrese [adresa žalovaného]. 17. Z výslechu žalobce a) soud zjistil, že žalobu na vyklizení bytu podával jeho právní zástupce [anonymizováno] [příjmení], který vykonává jeho vůli. Dvě vyhotovení nájemní smlouvy existují z toho důvodu, že v prvním se vyskytla chyba v označení data narození žalobce a), a proto byla na žádost žalovaného podepsána nová smlouva se správnými údaji. Žalobce a) stále trvá na vyklizení bytu. 18. Z výslechu žalobkyně b) soud zjistil, že žalobu na vyklizení bytu podával advokát [anonymizováno] [příjmení], kterému udělila plnou moc. Žalobkyně potvrdila, že podpis na nájemní smlouvě je jejím pravým podpisem a uvedla, že výzvy k odstranění závadného chování žalovaného vyjadřují její vůli, tedy že si přeje, aby žalovaný byt vyklidil. 19. Soud poté zamítl rozsáhlé návrhy žalovaného na doplnění dokazování všemi důkazy, které byly do spisu v průběhu řízení založe