25 C 8/2021-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 945 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný se jako držitel televizního přijímače a tedy poplatník televizního poplatku přihlásil do příslušné evidence dne 1. 2. 1990. Žalovaný nedostál své povinnosti platit televizní poplatky a zůstal žalobkyni dlužen za období od července 2019 do ledna 2020 částku v celkové výši 945 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby uhradil dlužnou částku, žalovaný však svou povinnost ani v dodatečně stanovené lhůtě nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Z listinných důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný se v únoru 1990 přihlásil jako poplatník televizního poplatku (zjištěno z potvrzení o přihlášení poplatníka). Žalovaný na televizních poplatcích v období od července 2019 do ledna 2020 nezaplatil celkem částku 945 Kč, proto byl žalobkyní vyzván k úhradě (zjištěno z upomínky k zaplacení dlužných televizních poplatků). 4. Podle ust. § 6 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon“) činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 5. Žalovaný je držitelem televizního přijímače, a proto je v souladu s ust. § 7 odst. 2 zákona poplatníkem televizního poplatku. Výše televizního poplatku činí v souladu s ust. § 6 zákona částku 135 Kč měsíčně, tento poplatek je žalovaný dle ust. § 7 odst. 2 téhož zákona povinen platit měsíčně, a to nejpozději patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Jelikož žalovaný v období od července 2019 do ledna 2020 nezaplatil poplatky v celkové výši 945 Kč, což nesporoval, soud mu tuto povinnost uložil. Žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, proto soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s ust. § 1970 o. z., a to ve výši stanovené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 945 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení a podání ve věci samé) ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.