26 C 219/2021-25 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 20. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 937 Kč s tím, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně obdržela informaci, že přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 750 kg do 10 000 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidováno jako provozované a že žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 21. 1. 2019 do dne 24. 4. 2019 k přípojnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Přípojné vozidlo tak bylo 91 dní nepojištěno, čímž žalovaný porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek. Výše příspěvku se stanoví jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení nákladů spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby příspěvek uhradil, splatnost příspěvku nastala dne 29. 2. 2020. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky. Žalovaná částka sestává z příspěvku ve výši 637 Kč a poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Dne 14. 10. 2021 proběhlo ve věci jednání bez účasti žalobkyně, její právní zástupkyně a žalovaného, přičemž bylo postupováno dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný neměl v období od 24. 1. 2019 do 24. 4. 2019, tedy po dobu 91 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu přípojného vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 750 kg do 10 000 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], ačkoli měl k tomu zákonnou povinnost. Žalovaný byl proto vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 16. 1. 2020. Žalovaný byl žalobkyní následně upomínán k úhradě nedoplatku příspěvku upomínkou ze dne 9. 4. 2020, avšak neuhradil žalobkyni ničeho. Následně byla zaslána žalovanému také předžalobní výzva k plnění ze dne 11. 1. 2021. Žalovaný ani tak ničeho neuhradil. 4. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 5. Dle ust. § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., když provozoval své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto mu vznikla povinnost uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku v souladu s ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Příspěvek ve výši 937 Kč sestává v souladu s ust. § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. z poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč a z částky vypočtené součinem zákonné denní sazby (7 Kč) a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (91 dní), tedy 637 Kč, přičemž výše denní sazby je určena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. Poplatek spojený s vymáháním pohledávky odpovídá množství a rozsahu administrativních úkonů učiněných v souvislosti s vymáháním nároku po žalovaném ve výši 300 Kč. 7. O příslušenství dlužné částky splatné ve formě úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána ust. § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).