28 C 327/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 40 742,41 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění uvedla, že uzavřela s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] jež nabyla účinnosti aktivací telefonního čísla [číslo] dne 25.09.2017, Účastnickou smlouvu [číslo] jež nabyla účinnosti aktivací telefonního čísla [číslo] dne 30.03.2019, Účastnickou smlouvu [číslo] jež nabyla účinnosti aktivací TV čísla TV109316095 dne 08.04.2019, případně Dodatek. Nedílnou součástí zároveň byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ VPST“) a Ceník tarifů a služeb (dále jen„ Ceník“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy srozumění a souhlas. Žalovaný neuhradil vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27.11.2019, skládající se z: Pronájmu zařízení - TV ve výši 50,00 Kč, M-Platby ve výši 13 221,58 Kč a SMS Platby ve výši 88,00 Kč, Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27.12.2019, skládající se z: zprostředkovatelského poplatku, M-platby ve výši 3,00 Kč, pronájmu zařízení - TV ve výši 50,00 Kč, M-Platby ve výši 19 390,60 Kč, vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27.01.2020, skládající se z: pronájmu zařízení - TV ve výši 32,26 Kč, M-Platby ve výši 3 906,97 Kč a vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 16.06.2020, skládající se z: vyúčtování smluvní pokuty - pronájem zařízení ve výši 4 000,00 Kč. Součástí účastenské smlouvy [číslo] byl také pronájem koncového zařízení s měsíčním nájemným ve výši 50 Kč. V případě, že žalovaný nevrátí koncové zařízení do 30 dní od skončení nájmu, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč. Žalovaný koncové zařízení žalobkyni nevrátil a neuhradil výše uvedená vyúčtování, ačkoli k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli účastnické smlouvy, kterými se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a další služby, které si strany sjednají, a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu (zjištěno z účastnických smluv, obchodních podmínek a ceníku). Součástí účastnické smlouvy [číslo] bylo ujednání, na základě kterého přenechala žalobkyně žalovanému k užívání koncové zařízená a žalovaný se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 50 Kč, v případě že žalovaný koncové zařízení nevrátí, byla ujednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč (zjištěno z účastenské smlouvy [číslo]). Žalovanému byly vystavovány vyúčtování služeb, žalovaný je však nehradil nebo pouze částečně (zjištěno z vyúčtování). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván (zjištěno z předžalobní výzvy). 4. Dle ustanovení § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z. a nájemní smlouvu v souladu s ustanovením § 2201 o. z., na jejímž základě poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a pravidelně mu je prostřednictvím vyúčtování služeb fakturovala. Žalobkyně žalovanému také poskytla k užívání koncové zařízení a žalovaný se zavázal hradit měsíční nájem ve výši 50 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni vyúčtování řádně neuhradil, soud mu tuto povinnost uložil. 5. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 630 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 500 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 8. Celkové náklady žalobkyně ve výši 3 308 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.