4 C 413/2019-101 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] [anonymizována dvě slova] [obec] (dále jen správní orgán) rozhodnutím ze dne [datum], uvedeným ve výroku I., rozhodl podle ust. § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“) o tom, že oprávněné osoby, kterými jsou podle § 4 odst. 2 psím. e) a podle ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě [anonymizováno] [jméno] [celé jméno účastníka] id. [číslo] k celku a [celé jméno účastnice] id. [číslo] k celku jsou vlastníky pozemků dle KN parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra] a dle KN parc.č [číslo], ostatní plocha, o výměře [výměra] zapsaných dosud u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec [anonymizováno] [obec] - [katastrální uzemí] (dále jen předmětné pozemky). Správní orgán uvedl, že vydání nebrání žádná z překážek uvedená v ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě. 2. Žalobkyně se domáhá určení, že další účastníci nejsou vlastníky nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozsudku a v tomto rozsahu se nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu s tím, že pozemkový úřad na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a právnímu posouzení věci, neboť v daném případě není dána působnost zákona o půdě, neboť pozemky byly v době jejich přechodu na československý stát součástí městské zástavby a jsou pozemky zastavěnými a další účastníci je nemohou užívat způsobem odpovídající účelu restitucí a neměly být vydány. 3. Další účastníci se ve věci nevyjádřili. 4. Usnesením zdejšího soudu č.j 4 C 413/2019-48 ze dne 28.11.2019 byla odložena právní moc rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] e de [datum]. 5. Usnesením zdejšího soudu č.j. 4 C 413/2019-88 ze dne 7.12.2020 bylo rozhodnuto, že v řízení bude nadále pokračováno namísto zemřelého [anonymizováno] [jméno] [celé jméno účastníka] s jeho dědici, a to: [celé jméno účastnice], [celé jméno účastnice] a [celé jméno účastníka]. 6. Soud nařídil jednání na den [datum], k jednání se další účastníci bez omluvy nedostavili, ačkoliv měli doručení předvolání k jednání řádně a včas vykázáno, [celé jméno účastníka] se z jednání omluvil, aniž by požádal o odročení jednání. Soud proto jednal podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 118/2001 ze dne 21.6.2001 nebo Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 619/2000 ze dne 24.5.2001). 7. Soud při rozhodování v projednávané věci vyšel ze skutkových zjištění, která učinil správní orgán ve svém rozhodnutí, tedy že [anonymizováno] [jméno] [celé jméno účastníka] uplatnil nárok jako právní nástupce [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako právní nástupce [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. Po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nabyla dědictví [jméno] [příjmení] a následně po ní [jméno] [příjmení] provdaná [celé jméno účastnice]. Pozemky z vlastnictví [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení] přešly na stát dle rozhodnutí finančního odboru ONV v [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] – [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] v důsledku odmítnutí dědictví. [příjmení] [jméno] [příjmení] (matky [příjmení] [příjmení]) a [jméno] [příjmení] přešly na stát v důsledku odmítnutí dědictví v roce [rok] Tito, jak příslušníci buržoazie byly postupně zbavováni majetku. 8. Z regulačních plánů z let [rok] [číslo] soud zjistil, že předmětné pozemky byly součástí městské zástavy. 9. Z geometrického (polohopisného) plánu [anonymizována dvě slova]. [příjmení] na rozdělení pozemku [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek [číslo] o výměře [výměra] byl staveništěm [číslo] pozemek [číslo] o výměře [výměra] byl staveništěm [číslo] (z grafické identifikace parcel a výměr pozemků vyplývá shoda s čísly pozemků dle PK tak, jak jsou uvedeny v napadeném správním rozhodnutí). 10. Z opisu dopisu Stavebního referátu [anonymizováno] [číslo jednací] – [číslo] [anonymizována tři slova] [číslo] ze dne [datum] ([anonymizováno] [číslo]) soud zjistil, že předmětné pozemky byly součástí městské zástavby, když rada [územní celek] svolila k tomu, aby bylo povoleno rozdělení pozemku č. kat. [anonymizováno] při [příjmení] silnici /dnes [anonymizováno] ul. – poznámka soudu/ na 44 stavebních míst a každé staveniště včetně staveniště [anonymizováno] a [anonymizováno] se zastaví stavbou vlastního domu. Bylo stanoveno několik podmínek, mezi nimiž bylo stanoveno, že každé staveniště se zastaví stavbou vlastního domu bez jakýchkoli dvorních křídel a dvorních staveb a volný zbytek staveniště musí být zřízen a v řádném stavu udržován jako nezastavitelná zahrada, kde jsou vyloučeny i stavby provisorního rázu. Dvojdomy a skupiny domků musí tvořit vkusný architektonický celek a jako takový být udržován. 11. Z opisu prohlášení stavebního úřadu, odboru [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že geometrickým plánem [anonymizována dvě slova]. [příjmení] ze dne [datum] se oddělují díly pozemku parc. [číslo] v kat. území [část obce] jako místa stavební a bylo potvrzeno, že toto oddělení odpovídá schválené parcelaci [anonymizována dvě slova] – [číslo]. 12. Z územního plánu platného ke dni účinnosti zákona o půdě (čl. 18 spisu) soud zjistil, že se předmětné pozemky nacházely v ploše s funkčním využitím E – rodinné domky a vilová zástavba, N – sport, branná výchova, rekreace a ZMK – zeleň městská a krajinná. 13. Lze tedy uzavřít, že vlastníkem předmětných pozemků ke dni účinnosti zákona o půdě byl stát, předmětné pozemky byly v době jejich přechodu na stát součástí městské zástavby, tvořili spolu se sousedními domy architektonický celek a do budoucna neměly být zemědělsky obhospodařovány ani používány k zemědělské výrobě. Rozhodnutím správního orgánu ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že [anonymizováno] [jméno] [celé jméno účastníka] id. [číslo] k celku a [celé jméno účastnice] id. [číslo] k celku jsou vlastníky předmětných pozemků. Pozemky se nachází na ploše s funkčním využitím rodinné domy, vilová zástavba a městská a krajinná zeleň. 14. Předně je třeba konstatovat, že žaloba podle části V. o. s. ř. byla účastnicí správního řízení podána včas, ve lhůtě předvídané ust. § 247 odst. 1 o. s. ř. 15. Podle ust. § 244 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen„ správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení. 16. Podle ust. § 1 zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o půdě (dále jen zákon), je účelem tohoto zákona zmírnění následků některých dalších majetkových křivd vzniklých v důsledku platnosti nebo zvláštního použití některých právních předpisů nebo na základě jiných důvodů na území České republiky a stanovení působnosti orgánů České republiky při provádění některých ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. 17. Podle ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před [datum], a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. 18. Účelem zákona o půdě je především zmírnění majetkových křivd. Pokud tomu nebrání zákonné důvody, mají se pozemky přednostně vydávat. Nevydávají se jen ty pozemky, u nichž jsou překážky ve smyslu ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě. 19. Předmětné pozemky tvořili dle územního plánu platného ke dni účinnosti zákona o půdě plochu s funkčním využitím sportu, rekreace, rodinných domků a vilovou zástavbou a městkou a krajinnou zelení s rekreačními aktivitami, tedy pozemky s veřejným funkčním využitím a do budoucna neměly být zemědělsky obhospodařovány ani používány k účelům zemědělské výroby a nejde tak o pozemky, které by další účastníci jako restituenti mohli využívat způsobem uvedeným v ust. § 1 zákona o půdě. 20. Na vydání předmětných pozemků se nevztahuje zákon o půdě a předmětné podíly neměly být vydány z důvodu překážky ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 302/99 ze dne 14. 2. 20