42 C 605/2020-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 29.10.2020 domáhala na žalované zaplacení částky 20 633,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou, dříve [právnická osoba], smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu [číslo] [bankovní účet] dne 16.10.2018. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr na sporožirovém účtu (dále jen„ kontokorent“) až do sjednaného limitu ve výši 20 000 Kč. Za poskytnutý kontokorent se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 24,70% společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu. Žalovaná byla oprávněna poskytnutý kontokorent na svém účtu průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a má povinnost poskytnutý kontokorent v celé výši splatit, tzn. zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Žalovaná byla také povinna udržovat na účtu výši obratu vypočtenou za období 3 bezprostředně po sobě následujících kalendářních měsíců ve výši 15% aktuálního limitu kontokorentu. Za poskytnutý kontokorent se žalovaná zavázala platit úrok, společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, když žalované předmětný úvěr poskytla a žalovaná jej čerpala. Žalovaná však své smluvní povinnosti nedodržela, když porušila povinnosti udržovat na účtu minimální obrat ve stanovené výši a kontokorent řádně a ve lhůtě splatnosti neuhradila. Žalobkyně proto dne 30.4.2029 prohlásila kontokorent za splatný a v souladu se smlouvou celou vyčerpanou část včetně příslušenství ve výši 19 216,40 Kč převedla na splátky, kdy výši pravidelné splátky určila na 400 Kč měsíčně. Žalobkyně určila datum první splátky na 31.5.2019, přičemž tyto skutečnosti oznámila žalované. Převedením kontokorentu na anuitní splátky se rovněž změnila výše úrokové sazby z 16,90% p. a. na 14,70% p. a. Žalovaná po prohlášení kontokorentu za splatný ve splátkách uhradila celkem částku 4 910 Kč, která byla započtena ve výši 1 727 Kč na jistinu, ve výši 2 238 Kč na poplatky a ve výši 945 Kč na úroky. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy banky k zaplacení splatného kontokorentu, využila banka svého práva a prohlásila dne 11.1.2020 celý kontokorent za splatný. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 17 489,40 Kč na jistině dluhu a poplatky ve výši 3 144 Kč, celkem 20 633,40 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 917,20 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 14,70% p. a. počítaného z jistiny kontokorentu za období od 30.4.2019 do 11.1.2020, částku 3 089,30 Kč na smluvním úroku z prodlení ve výši 24,70% p. a. z řádně a včas nesplaceného kontokorentu od 12.1.2020 do 21.9.2020 a dále smluvní úrok 24,70% p. a. z částky 17 489,40 Kč od 22.9.2020 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku přes výzvu žalobkyně nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 279064/2020-7 ze dne 24.11.2020 vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně uzavřela dne 16.10.2018 se žalovanou, dříve [právnická osoba], smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit do 15.10.2019. Ve smlouvě byl sjednán způsob splácení a výše úrokové sazby kontokorentu ve výši 16,90% ročně a za poskytnutí kontokorentu se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 24,70% společně s poplatky za služby spojenými s vedením kontokorentu (prokázáno smlouvou ze dne 16.10.2018, ceníkem, všeobecnými obchodními podmínkami). Žalovaná poskytnutý úvěr – kontokorent čerpala (prokázáno výpisy z účtu). Z důvodu porušení smluvních podmínek žalobkyně prohlásila kontokorent za splatný ve splátkách, kdy aktuální výše pohledávky činila 19 216,40 Kč, výše úrokové sazby činila 14,70% ročně a měsíční splátky byly stanoveny na 400 Kč s tím, že datum první splátky bylo stanoveno na 31.5.2019 a datum splatnosti úvěru pak na 30.4.2024 (prokázáno dopisem ze dne 30.4.2019). Žalobkyně poskytnutý úvěr z důvodu neuhrazení pohledávky prohlásila dne 11.1.2020 za splatný (prokázáno dopisem ze dne 11.1.2020). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení žalované částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 23.9.2020, podacím archem). 6. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil a nevyvozoval z nich žádné skutkové ani právní závěry, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné. 7. Podle ust. [číslo] a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 8. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit ve výši 20 000 Kč. Žalovaná byla povinna poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem splácet, což však nečinila řádně a včas, proto žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila. Žalovaná tak celkem dluží žalobkyni částku 20 633,40 Kč sestávající se z jistiny úvěru ve výši 17 489,40 Kč a poplatků ve výši 3 144 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 917,20 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 14,70% p. a. počítaného z jistiny kontokorentu za období od 30.4.2019 do 11.1.2020, částku 3 089,30 Kč na smluvním úroku z prodlení ve výši 24,70% p. a. z řádně a včas nesplaceného kontokorentu od 12.1.2020 do 21.9.2020 a dále smluvní úrok 24,70% p. a. z částky 17 489,40 Kč od 22.9.2020 do zaplacení. Tím, že žalovaná žalobkyni nezaplatila dluh řádně a včas, ocitla se v prodlení s plněním peněžitého závazku a je tak povinna zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky. Soud proto žalobě jako důvodné zcela vyhověl a rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 9. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 278 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 826 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 633,40 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.