11 C 210/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 535 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobce je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce zjistil, že osobní automobil [registrační značka] – objem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dále jen„ vozidlo“) je evidováno jako provozované, provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl v období od 15. 5. 2019 do 2. 6. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 19 dní nepojištěno. Žalovaná částka zahrnuje příspěvek ve výši 1 235 Kč a poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývají skutková zjištění, že žalovaný provozoval vozidlo [registrační značka] druh osobní automobil s objemem válců 1 850 cm3 do 2 500 cm3 které nemělo v období od 15. 5. 2019 do 2. 6. 2019, tedy po dobu 19 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zjištěno z písemné upomínky). Žalovaný proto byl vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu (zjištěno z předžalobní upomínky). Žalovaný neuhradil ničeho, což nesporuje. 4. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen„ zákon“), neboť provozoval vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle ust. § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč). Vozidlo žalovaného bylo provozováno bez pojištění po dobu 19 dnů, celkem tedy výše poplatku činí částku 1 235 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky, z toho příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona činí 1 235 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky činí 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona ve spoj. s § 2a vyhlášky). Jelikož žalovaný žalobci tuto částku nezaplatil, což v řízení nijak nesporoval, soud mu tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů spojených se zaplacením soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů spojených se zastoupením advokátem za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, to vše dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“), kdy sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky částku 300 Kč, a dále ve výši 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s ust. § 14b odst. 5 vyhlášky s odkazem na její ust. § 11 odst. 1, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění). Celkové náklady žalobce ve výši 1 489 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).