17 C 229/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 5 067 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce elektřiny ze dne [datum], na základě které byla žalovaná odběratelem elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když řádně neuhradila vyúčtování spotřeby elektřiny v plné výši. O zaplacení spotřeby elektřiny byla žalovaná upomínána, ke dni podání žaloby však ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Na základě listinných důkazů dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, kterou se zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit žalobkyni smluvní ceny (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 10. 2020). Za spotřebovanou elektřinu vystavila žalobkyně žalované fakturu č. 148441106 splatnou dne 30. 7. 2021 znějící celkem na částku 5 067 Kč (zjištěno z faktury). Žalovaná dlužnou částku řádně nezaplatila, a proto jí žalobkyně vyzvala k úhradě výzvou ze dne 21. 2. 2022. Podle ust. § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ve smyslu cit. ust. § 50 odst. 2 uvedeného zák. č. 458/2000 Sb., kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala platit za dodanou elektrickou energii dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované dodanou elektřinu fakturou, kterou žalovaná neuhradila, a proto jí soud s ohledem na ust. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. uložil povinnost žalovanou částku uhradit. Žalovaná se ohledně vzniklého nedoplatku ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, proto soud uložil žalovanému rovněž zaplatit žalobkyni úroky z prodlení podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost uvedené částky vyplývá z výše specifikované faktury. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Pouze pro úplnost soud uvádí, že ačkoliv je vůči žalované vedeno insolvenční řízení u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 88 INS 25784/2019, lze v daném případě ve věci rozhodnout, neboť se jedná o pohledávku, která vznikla až po rozhodnutí o úpadku žalované a nesouvisí s insolvenčním řízením. Pohledávka žalobkyně nemohla být uplatněna v insolvenčním řízení, neboť v té době neexistovala. Neuplatní se zde tedy účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, ani účinky zákazu zahájení nových řízení podle § 140c insolvenčního zákona. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.