17 C 268/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 92 769,50 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela dne 3. 6. 2009 smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč. Úvěr byl následně převeden na úvěr ze stavebního spoření. Žalovaná se zavázala úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 795 Kč spolu s úrokem, což však neučinila, a proto právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil ke dni 31. 12. 2021. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 16. 3. 2022. Žalobkyně dále uvedla, že finanční situace žalované byla zhodnocena a na základě výsledku prověření nevyplývalo jakékoliv ohrožení schopnosti splácet úvěr. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a rovněž se bez omluvy nedostavila k nařízenému jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Z ústního jednání se omluvila i zástupkyně žalobce. 3. Ze smlouvy ze dne 3. 6. 2009 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 795 Kč a s úrokovou sazbou 4,75 % ročně. 4. Z vyhodnocení žádosti o úvěrový produkt bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal finanční situaci žalované, kdy výsledek scoringu byl: přijato. Na základě posouzení byl žalované vyplacen úvěr. 5. Z výpisu shrnutí stavu účtu bylo zjištěno, že žalovaná uhradila poslední splátku v červenci 2021. Evidovaný zůstatek k 1. 3. 2022 činil 90 705,50 Kč. Úroková sazba činila 4,75 % a neuhrazené příslušenství ve výši 3 517,50 Kč. 6. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu výzvou ze dne 13. 11. 2021, kde jí právní předchůdce žalobkyně vyzval k zaplacení dluhu ve výši 7 185 Kč a upozornil žalovanou na možnost zesplacení pohledávky. 7. Z dopisu ze dne 5. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla upozorněna na zesplacení dluhu úvěru ke dni 31. 12. 2021 a byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 95 461,60 Kč. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na nového věřitele, [právnická osoba] [anonymizováno]. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2022 zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na nového věřitele, společnost [právnická osoba] 11. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu právním zástupcem žalobkyně, a to dopisem ze dne 13. 4. 2022. 12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč. Žalovaná neplnila sjednané smluvní podmínky, když nesplácela prostředky řádně a včas, a proto byla vyzvána k úhradě dlužné částky, která činí 90 705,50 Kč na jistině a 3 517,50 Kč na poplatcích. 13. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z., na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila podmínky smlouvy, byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni ve smyslu ust. § 1879 o. z. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, což nesporovala, a proto soud žalobkyni přiznal částku 92 769,50 Kč, která sestává z jistiny a poplatku. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a o obchodním úroku bylo rozhodnuto dle úvěrové smlouvy. 16. Soud současně z úřední povinnosti zkoumal platnost předmětné úvěrové smlouvy z hlediska posouzení úvěruschopnosti, tedy, zda žalobce (popř. jeho právní předchůdce) tuto při uzavírání smlouvy na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informaci a takovým způsobem (aby nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti, nebo naopak neschopnosti spotřebitele takový úvěr splácet) zkoumal. V předmětné věci lze konstatovat, že se jednalo o překlenovací úvěr ze stavebního spoření poskytnutý v roce 2009 při sjednané výši měsíčních splátek 1 795 Kč, který byl do 8/ 2021 řádně hrazen, tudíž lze mít za to, že schopnost splácet úvěr v době jeho sjednání byla dána, přičemž při sjednávání úvěru bylo vyžádáno potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu žalované, tudíž nebylo shledán postup v rozporu s odbornou péčí. 17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 296,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 711 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 92 769,50 Kč sestávající z částky 4 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 360 Kč ve výši 3 225,60 Kč.