17 C 304/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že na ní byla postoupena pohledávka od paní [jméno] [příjmení], [datum narození], která měla za žalovaným pohledávku z titulu neuhrazené smlouvy o zápůjčce ve výši 30 000 Kč, jejímž účelem byla koupě automobilu. Žalovaný dluh uznal dohodou ze dne 20. 4. 2021 a zavázal se pohledávku splatit v 5 splátkách po 6 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Z listinných důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dohodu, na základě které se jí zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku 30 000 Kč, a to v 5 splátkách po 6 000 Kč splatných do 15. dne kalendářního měsíce. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu (koupě vozidla) i výše (zjištěno z dohody ze dne 20. 4. 2021). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy ze dne o postoupení pohledávky). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 12. 5. 2022. Předžalobní výzva byla žalovanému odelsána dne 17. 5. 2022 (zjištěno z kopie zásilky). 4. Dle ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dohodu o zaplacení částky 30 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný svůj dluh písemně uznal ve smyslu ust. § 2053 o. z., což nesporoval. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni ve smyslu ust. § 1879 o. z. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky, avšak žalovaný nezaplatil ničeho, a proto mu soud tuto povinnost uložil. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve výši žalované částky ve smyslu ust. § 1968 o. z., žalobkyni vzniklo dle ust. § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 938 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 800 Kč ve výši 1 638 Kč.