21 C 155/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 8. 2022 po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], dne 8. 4. 2014 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 2 500 Kč. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalobkyní dne 18. 6. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Žalobkyně následně zjistila, že při uzavírání smlouvy o úvěru nebyla řádně zkoumána úvěryschopnost žalovaného, a tedy smlouva je na základě této skutečnosti neplatná. S ohledem na její neplatnost se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tedy povinen vydat to, oč se obohatil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání. 4. Na základě listinných důkazů dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 8. 4. 2014 smlouvu označenou jako smlouvu o úvěru [číslo] v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 2 500 Kč, a žalovaný se zavázal řádně a včas poskytnutou částku uhradit (prokázáno smlouvou [číslo] ze dne 8. 4. 2014). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2021). Žalobkyně žalovaného upomínkou vyzvala k úhradě dlužného ve výši 2 500 Kč, avšak marně (prokázáno z předžalobní upomínky ze dne 20. 7. 2022). 5. Ze skutkových zjištění učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční částku, a žalovaný se pak zavázal žalobkyni finanční částku vrátit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak marně. 6. Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V daném případě má soud za to, že se nejedná o bezúplatný spotřebitelský úvěr dle § 5 odst. 3 ZoSÚ. Uzavření takové smlouvy proto podléhá povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost dlužníka, což právní předchůdkyně neučinila. Žalobkyně si je této skutečnosti vědoma, a proto v řízení nepožadovala úhradu sjednaných úroků a smluvních pokut, ale pouze částku ve výši 2 500 Kč, představující bezdůvodné obohacení. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyni náleží právo na zaplacení žalované částky ve výši 2 500 Kč, která jí náleží jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. při posouzení neplatnosti úvěrové smlouvy pro absenci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka a zákonného úroku z prodlení od 29. 7. 2022. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 2 500 Kč, o niž se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatil. 9. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění dle předžalobní výzvy. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, 2x písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky), a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 089 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.