24 C 103/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 1. 2. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [anonymizováno], [obec a číslo] provozované žalobcem (dále jen„ PZS“). Náklady za ošetření a pobyt žalovaného v PZS mu byly žalobcem vyúčtovány daňovým dokladem ve výši 3 000 Kč a splatností 16. 1. 2021. Žalovaný však přes předžalobní upomínku dosud ničeho nezaplatil. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury až do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce žalovanému vyúčtoval pobyt a ošetření v PZS dne 17. 12. 2020, a to daňovým dokladem [číslo] na částku 3 000 Kč splatnou dne 16. 1. 2021 (zjištěno z daňového dokladu [číslo]). Žalovaný dluh vůči žalobci písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 17. 12. 2020 (zjištěno z uznání dluhu ze dne 17. 12. 2020). Žalovaný byl k zaplacení částky 3 000 Kč vyzván upomínkou ze dne 2. 11. 2021 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 2. 11. 2021, podacího lístku). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dle něhož prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Žalovanému byla žalobcem poskytnuta záchytná služba, přičemž svůj dluh za tyto služby ve výši 3 000 Kč žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše dle § 2053 o.z., avšak ve stanovené lhůtě plnění jej nezaplatil. Žalobce tedy v řízení prokázal vznik právního vztahu účastníků a rozsah poskytnutých služeb, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že nárokovanou částku uhradil, popř. že mu předmětné služby nebyly poskytnuty, tj. že uvedený v dluh v době uznání neexistoval, to však žalovaný neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury až do zaplacení. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.