24 C 126/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 22.2.2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 705 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], které nemělo v období od 2.2.2021 do 10.3.2021, tedy 37 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové výši 2 705 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 2 405 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč), splatnost příspěvkup tak nastala 16.10.2021. Žalovaný přes předžalobní upomínku ničeho nezaplatil, žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se nevyjádřil na výzvu soudu doručenou mu spolu s žalobou dne 31.3.2022. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za období od 2.2.2021 do 10.3.2021 ve výši 2 405 Kč se splatností dne 16.10.2021 (prokázáno výzvou k úhradě, předžalobní upomínkou z 12.1.2022 včetně poštovního podacího archu). Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by bylo vozidlo pojištěno, či že by žalovanou částku zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle jehož § 4 jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1), a to na základě výzvy (se lhůtou k plnění 30 dní od doručení) dle odst. 7 citovaného ustanovení; výše příspěvku je součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3), přičemž osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla, které nemělo uzavřeno povinné ručení, vznikla mu povinnost uhradit žalobci příspěvek nepojištěných, který za žalované období 37 dní činí celkem 2 405 Kč, a dále poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobce přitom v řízení prokázal, že žalovaného k zaplacení dlužné částky marně vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětné vozidlo bylo v daném období pojištěno, příp. že příspěvek zaplatil, to však neučinil. Soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě k plnění až do zaplacení. 8. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.