24 C 332/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 12. 7. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 4 556,11 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřel 3 smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo], [číslo] a [číslo], na základě kterých žalovanému poskytoval služby elektronických komunikací a současně zprostředkovával přístup ke službám třetích stran, a žalovaný se za to zavázal hradit sjednané ceny poskytnutých služeb dle vyúčtování. Účastníci dále uzavřeli kupní smlouvu [číslo] na koncové zařízení; kupní cenu za zařízení se žalovaný zavázal uhradit formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když neplatil sjednané a vyúčtované ceny za poskytnuté služby dle zaslaných vyúčtování ani měsíční splátky kupní ceny koncovýého zařízení a ničeho neuhradil ani přes předžalobní upomínku. Žalobce se proto domáhá zaplacení celkové dlužné částky (plynoucí z vyúčtování dle uzavřených účastnických smluv i kupní smlouvy) ve výši 4 556,11 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce ani žalovaný na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, proti danému postupu neměli námitky. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že mezi účastníky byly uzavřeny celkem tři smlouvy o poskytování elektronických komunikací [číslo], [číslo] a [číslo], na jejichž základě žalobce poskytoval žalovanému mimo jiné i služby třetích osob a v jejichž rámci dále účastníci uzavřeli kupní smlouvu na koncové zařízení specifikované v této smlouvě, kupní cenu za zařízení se žalovaný zavázal uhradit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek dle vyúčtování (zjištěno z potvrzení smluv o poskytování zvýhodněných podmínek, podrobných vyúčtování, přehledu přijatých plateb, souhrnného rozpisu vyúčtování, všeobecných obchodních podmínek žalobce, ceníku, podmínek služeb na splátky). Žalobce vystavil žalovanému celkem 9 vyúčtování dle výše uvedených smluv obsahující mimo jiné stanovené ceny za poskytnuté služby třetích osob a sjednané splátky kupní ceny za koncové zařízení dle výše uvedených smluv v celkové výši 4 556,11 Kč (zjištěno z vyúčtování [9 čísel ]). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě tohoto dluhu před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 3. 3. 2022, podacího archu). Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by žalovanou částku zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byly uzavřeny inominátní smlouvy ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve kterých se žalobce zavázal mimo jiné poskytovat žalovanému i služby třetích osob (v rámci sjednaného poskytování služeb elektronických komunikací), a v jejichž rámci dále žalobce na základě kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 o.z. žalovanému poskytl tam specifikované koncové zařízení, za což se žalovaný zavázal ve stanovených splátkách zaplatit kupní cenu, vše vždy dle pravidelného vyúčtování. Žalovaný však nezaplatil za využité služby třetích osob a za splátky zařízení dle vyúčtování žalobce specifikovaných výše v celkové částce 4 556,11 Kč. Žalovaný v řízení žádnou z těchto skutečností nesporoval a ani netvrdil, že by dané smlouvy neuzavřel či že by dlužnou částku zaplatil. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobce podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalovaného, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.