24 C 334/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 27. 6. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 11 190 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s ust. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je vlastníkem motorových vozidel s [registrační značka] a [registrační značka], přičemž vozidla neměla v období od 12. 3. 2021 do 24. 6. 2021 (105 dní) a v období od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021 (87 dní) uzavřena pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové výši 5 235 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 4 935 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč) a 5 955 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 5 655 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč) byly žalovanému řádně zaslány, splatnost příspěvků nastala dne 30. 10. 2021 a dne 15. 2. 2022. Žalovaný však ničeho nezaplatil ani přes předžalobní upomínky. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti každého z příspěvků do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Ve věci prokázaný skutkový stav je ten, že na základě zjištění z evidencí žalobce byl žalovaný jako provozovatel/vlastník vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za nepojištěné motorové vozidlo: osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 s [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [číslo], [VIN kód], a to za období od 12. 3. 2021 do 24. 6. 2021, tj. 105 dní ve výši 4 935 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 16. 8. 2021) a za nepojištěné vozidlo: osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [číslo], [VIN kód], a to za období od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021, tj. 87 dní ve výši 5 655 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 2. 12. 2021). Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby písemně marně upomínán k úhradě žalované částky (zjištěno z upomínek o úhradu ze dne 18. 11. 2021 a ze dne 9. 3. 2022, předžalobních upomínek ze dne 30. 3. 2022 a ze dne 12. 5. 2022 včetně podacích archů). Žalovaný v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle jehož § 4 jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1), a to na základě výzvy (se lhůtou k plnění 30 dní od doručení) dle odst. 7 citovaného ustanovení; výše příspěvku je součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3), přičemž osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl zjištěn jako vlastník/provozovatel dvou motorových vozidel, která neměla uzavřena povinná ručení, vznikla mu povinnost uhradit žalobci příspěvek nepojištěných dle výše citovaného zákona, který za žalované období 105 dní činí 4 935 Kč a za žalované období 87 dní částku 5 655 Kč, a dále poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Žalobce přitom v řízení prokázal, že žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětná motorová vozidla byla v daném období pojištěna, či že nebyl jejich vlastník/provozovatel, což však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 8. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 2 252 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.