24 C 361/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 30. 7. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 8 141 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s ust. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je vlastníkem motorových vozidel s [registrační značka] a [registrační značka], přičemž vozidla neměla v období od 25. 3. 2020 do 3. 6. 2020 (71 dní), resp. v období od 25. 6. 2021 do 4. 8. 2021 (41 dní) uzavřena pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové výši 6 406 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 6 106 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč), resp. 1 735 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 1 435 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč) byly žalovanému řádně zaslány, splatnost příspěvků nastala dne 27. 10. 2020, resp. dne 12. 1. 2022. Žalovaný však ničeho nezaplatil ani přes předžalobní upomínky. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti každého z příspěvků do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Ve věci prokázaný skutkový stav je ten, že na základě zjištění z evidencí žalobce byl žalovaný jako provozovatel/vlastník vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za nepojištěné motorové vozidlo: nákladní automobil s hmotností do 3,5 t s [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [číslo], [VIN kód], a to za období od 25. 3. 2020 do 3. 6. 2020, tj. 71 dní ve výši 6 106 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 13. 8. 2020) a za nepojištěné vozidlo: osobní automobil s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 s [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [číslo], [VIN kód], a to za období od 25. 6. 2021 do 4. 8. 2021, tj. 41 dní ve výši 1 435 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 1. 11. 2021). Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby písemně marně upomínán k úhradě žalované částky (zjištěno z upomínek o úhradu ze dne 19. 11. 2020 a ze dne 2. 2. 2022, předžalobních upomínek ze dne 23. 3. 2022 a ze dne 21. 6. 2022 včetně podacích archů). Žalovaný v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle jehož § 4 jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1), a to na základě výzvy (se lhůtou k plnění 30 dní od doručení) dle odst. 7 citovaného ustanovení; výše příspěvku je součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3), přičemž osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl zjištěn jako vlastník/provozovatel dvou motorových vozidel, která neměla uzavřena povinná ručení, vznikla mu povinnost uhradit žalobci příspěvek nepojištěných dle výše citovaného zákona, který za žalované období 71 dní činí 6 106 Kč a za žalované období 41 dní částku 1 435 Kč, a dále poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Žalobce přitom v řízení prokázal, že žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětná motorová vozidla byla v daném období pojištěna, či že nebyl jejich vlastník/provozovatel, což však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 8. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř..