24 C 385/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 5. 7. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 8 112 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], přičemž vozidlo nemělo v období od 17. 2. 2021 do 11. 5. 2021, tedy 84 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výzva k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 7 812 Kč byla žalovanému zaslána, splatnost příspěvku nastala dne 11. 9. 2021, žalovaný však ničeho nezaplatil, a to ani přes předžalobní upomínku. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení a dále náklady na vymáhání 300 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě přes výslovnou výzvu soudu ve stanovené lhůtě 10 dní od doručení výzvy (tj. do 3.10.2022, když výzva byla žalovanému doručena dne 23.9.2022, a to 10. dnem od zanechání výzvy k jejímu vyzvednutí) nevyjádřil. Soud proto věc za postupu podle ust. § 115a o.s.ř. a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. Podání žalovaného datované 17.10.2022, v němž uvedl, že předmětné vozidlo prodal a pojistku ukončil, proto pojistku platit nebude, bylo příslušnému soudci předloženo až po vyhlášení rozsudku, proto k němu (a k tam připojeným listinám) soud nemohl přihlížet. 3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Ve věci prokázaný skutkový stav dle listinných důkazů předložených žalobcem je ten, že na základě zjištění z evidencí žalobce byl žalovaný jako zapsaný provozovatel/vlastník daného vozidla vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za nepojištěné motorové vozidlo - osobní automobil s objemem válců nad 2 500 cm3, [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], [VIN kód], a to za období od 17. 2. 2021 do 11. 5. 2021, tj. 84 dní ve výši 7 812 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 28. 6. 2021). Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby dále písemně marně upomínán k úhradě žalované částky (zjištěno z upomínky o úhradu ze dne 30. 9. 2021, předžalobní upomínky ze dne 24. 5. 2022 včetně podacího archu). Žalovaný v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle jehož § 4 jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1), a to na základě výzvy (se lhůtou k plnění 30 dní od doručení) dle odst. 7 citovaného ustanovení; výše příspěvku je součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3), přičemž osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl řádně zjištěn jako vlastník/provozovatel motorového vozidla, které nemělo uzavřeno povinné ručení, vznikla mu povinnost uhradit žalobci příspěvek nepojištěných dle výše citovaného zákona, který za žalované období 84 dní činí celkem 7 812 Kč, a dále poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobce přitom v řízení prokázal, že žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětné vozidlo bylo v daném období pojištěno, či že nebyl jeho vlastník/provozovatel, což však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.