24 C 432/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 18. 8. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 180 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne 10. 3. 2020 a dne 29. 3. 2020 využila u žalobce lékařskou pohotovostní službu, v důsledku čehož vznikla žalované povinnost zaplatit žalobci regulační poplatek ve výši celkem 180 Kč (2 x 90 Kč) podle ust. § 16a zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Poplatky žalobce žalované vyúčtoval daňovým dokladem [číslo] [variabilní symbol], se splatností 18. 3. 2020 a daňovým dokladem [číslo] [variabilní symbol], se splatností 6. 4. 2020. Žalovaná nadto celý dluh písemně uznala. Žalobce žalovanou k zaplacení požadované částky vyzval, ta však na tuto výzvu nijak nereagovala a svůj dluh neuhradila. Žalobce proto požaduje zaplacení dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud proto věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištění skutkový stav je ten, že žalobce vyúčtoval žalované za poskytnutí pohotovostní služby dne 10. 3. 2020 regulační poplatek ve výši 90 Kč, tento závazek žalovaná písemně uznala co do důvodu a výše (zjištěno z faktury [číslo] uznání dluhu ze dne 10. 3. 2020) a za poskytnutí pohotovostní služby dne 29. 3. 2020 regulační poplatek ve výši 90 Kč, přičemž tento závazek žalovaná rovněž písemně uznala co do důvodu a výše (zjištěno z faktury [číslo] uznání dluhu ze dne 29. 3. 2020). Žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzval (zjištěno z výzvy ze dne 16. 9. 2020 včetně podacího archu). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by nárokovanou částku žalobci zaplatila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 16a odst. 1 písm. e) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého je pojištěnec povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek ve stanovené výši. Žalobce poskytl žalované zdravotní služby (dne 10. 3. 2020 a dne 29. 3. 2020), žalovaná za to však neuhradila zákonné regulační poplatky v žalované výši, přičemž tento svůj dluh co do důvodu a výše písemně uznala (§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a ani v tomto řízení jej nijak nesporovala. Žalovaná v řízení dále ani netvrdila, že by dlužnou částku již zaplatila, ani neprokázala, že by tento dluh v době uznání neexistoval. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a 2 paušálních odměn nezastoupeného účastníka podle ust. § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu ve výši 100 Kč, tj. celkem 600 Kč. 8. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.