25 C 27/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 6 723,92 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], smlouvu, na základě které byl žalované založen běžný účet a zřízena dispozice ke kontokorentnímu úvěru. Žalovaná neplnila sjednané podmínky, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Z listinných důkazů založených ve spise dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu, na základě které zřídil žalované bankovní účet a dále jí k tomuto účtu poskytla kontokorentní úvěr [anonymizováno] (zjištěno ze smlouvy ze dne [datum]). Výše povoleného limitu [anonymizováno] činila 5 000 Kč a úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 29 % ročně. Součástí dispozic bylo i ujednání o poplatcích za výzvu ke splatnosti úvěru ve výši 300 Kč, poplatek za upomínku ve výši 600 Kč, poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku 300 Kč (zjištěno z dispozic ke smlouvě). Součástí smlouvy byly i všeobecné produktové podmínky, podle kterých byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn v případě porušení smlouvy prohlásit pohledávku banky za splatnou a ukončit závazek s klientem. Pohledávka za žalovanou byla vyčíslena částkou 4 978,19 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 15. 10. 2019). Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že konečný záporný zůstatek na účtu činil 545,73 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že konečný záporný zůstatek činil 6 178,19 Kč, který sestává z jistiny 4 978,19 Kč a poplatku ve výši 1 200 Kč Smlouva o běžném účtu byla vypovězena ke dni 30. 4. 2020 (zjištěno z dopisu ze dne 3. 2. 2020). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 28. 8. 2020. Žalovaná byla vyzvána k úhradě závazku předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2021. 4. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) podle kterého není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto postupoval dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 31. 12. 2013, (dále jen obch. zák.). 5. Podle ust. § 497 a násl. obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník povinen od doby poskytnutí peněžních prostředků platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 7. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o účtu, jejíž součástí bylo i smluvní ujednání o poskytnutí úvěru ve smyslu ust. § 497 obch. zák., na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila podmínky úvěrové smlouvy, právní předchůdce žalobkyně pohledávku v souladu s úvěrovými podmínkami zesplatnil. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni ve smyslu ust. § 1879 o. z. Žalovaná žalobkyni dlužnou částku nezaplatila, což v průběhu řízení nesporovala. O obchodním úroku ve výši 19,9 % ročně bylo rozhodnuto podle smlouvy o úvěru, když žalobkyně požadovala úrok nižší, a o úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala v rámci druhého nároku zákonný úrok z prodlení ve výši 10 %, avšak v souladu s nařízením vlády jí náleží pouze 8,25 %, rozhodl soud tak, že žalobu v této části zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 723,92 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.