25 C 430/2021-45 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobce se domáhal po žalovaných zaplacení částky 84 332 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že se žalovanými uzavřel dne [datum] smlouvu, na základě které žalovaní užívali byt [číslo] v domě [adresa], na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] a za tento byt se zavázali platit celkem částku 16 600 Kč měsíčně. Žalovaní neuhradili platby za spotřebované služby za rok 2020 ve výši 5 532 Kč, platbu za březen 2021 ve výši 8 800 Kč a platby za období od dubna do srpna včetně ve výši 16 600 Kč měsíčně, tj. celkem částku ve výši 97 332 Kč. Od této částky žalobce odečetl uhrazenou kauci ve výši 13 000 Kč. Žalovaní dluh neuhradili ani přes předžalobní upomínku. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví]. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se zavázal přenechat žalovaným k zajištění bytových potřeb bytovou jednotku [číslo] žalovaní se zavázali za tento byt platit nájemné ve výši 13 000 Kč a zálohy na služby ve výši 3 600 Kč. Z protokolu o převzetí bytu bylo zjištěno, že žalovaní převzali od žalobce byt dne 29. 1. 2018. Z protokolu o převzetí bytu bylo zjištěno, že žalobce převzal zpět byt od žalovaných dne 1. 9. 2021. Žalovaní byli upomenuti k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 5. 10. 2021. Z provedených důkazů došel soud k tomuto závěru o skutkové stavu: Žalobce jakožto pronajímatel uzavřel se žalovanými smlouvu, na základě které žalovaní užívali byt a zavázali se za něj platit nájemné a zálohy na služby, které v daném období činily celkem částku 16 600 Kč měsíčně. Žalovaní byt užívali do 1. 9. 2021. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Mezi žalobcem a žalovanými byla uzavřena smlouva o nájmu podle ust. § 2201 a násl. o. z. Žalobce poskytl žalovaným k užívání byt sjednaný ve smlouvě a žalovaní se zavázala hradit sjednané nájemné a zálohy na služby. Žalovaní však nájemné a zálohy nehradili řádně a včas, kdy neuhradili žalovanou částku, což v průběhu řízení nijak nesporovali. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovaným zaplatit tuto částku včetně příslušenství tvořeného úrokem z prodlení, o němž soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 367 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 217 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 84 332 Kč sestávající z částky 4 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.