26 C 254/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [anonymizována tři slova]“) odštěpením, přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], a k fúzi sloučením [právnická osoba] a.s., se sídlem [adresa], [IČO], jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na [právnická osoba] s účinností ode dne [datum] došlo ke změně dosavadní obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne [datum], kdy byla smlouva ukončena. Při uzavření smlouvy převzala žalovaná od žalobkyně technické zařízení – [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno], které byla povinna vrátit žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, vznikl žalobkyni v souladu se smlouvou nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za [anonymizováno] box. Celkovou částku 5 000 Kč žalovaná neuhradila ani na základě upomínky žalobkyně ze dne [datum]. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 5 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, a to ode dne [datum] (den následující po uplynutí dodatečné lhůty k plnění) do zaplacení. 2. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den [datum], žalovaná byla k tomuto jednání řádně obeslána a zároveň byla poučena o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však bez omluvy k jednání nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že souhlasí s rozhodnutím soudu bez své účasti. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 4. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] to na dobu neurčitou, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované služby ve smlouvě specifikované a žalovaná se za tyto služby zavázala zaplatit. Při uzavření smlouvy převzala žalovaná od žalobkyně technické zařízení – [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno], které byla povinna vrátit žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy. V rámci smlouvy se žalovaná zavázala pro případ nevrácení zapůjčeného set-top boxu zaplatit pokutu ve výši 5 000 Kč (prokázáno smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikacích ve spojení se zvláštními podmínkami pro službu kombinované televize [anonymizována dvě slova]). Žalovaná po skončení smlouvy ani po výzvě žalobkyně zapůjčené technické zařízení nevrátila. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 5 000 Kč jako smluvní pokuty a k vrácení technického zařízení (prokázáno výzvou k úhradě částky 5 000 Kč ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem z [datum]). 5. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla služba televizního vysílání. Žalovaná si na základě této smlouvy od žalobkyně pronajala výše uvedené technické zařízení, která měla v případě ukončení smlouvy žalobkyni vrátit, což však neučinila. Tím, že žalovaná předmětné technické zařízení žalobkyni nevrátila, je povinna zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu a to v celkové výši 5 000 Kč. Jelikož žalovaná žalobkyni tuto částku nezaplatila ani přes výzvu žalobkyně, soud shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O povinnosti žalované uhradit žalobkyni příslušenství ve formě úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 5 000 Kč pak bylo rozhodnuto dle ust. 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána ust. § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 089 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).