26 C 284/2022-46 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhá vyklizení nemovitosti – jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], stojící na pozemcích parc. č. [rok] a [rok] v [katastrální uzemí] (dále jen„ byt“), jejímž výlučným vlastníkem je žalobkyně, a to na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. 10. 2021, č. j. 28 C 342/2019-111, kterým bylo k předmětnému bytu zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného a byt byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2022, č. j. 62 Co 37/2022-155. Žalovaný, který tak byt užívá bez právního důvodu, byl k vyklizení vyzván dne [datum], aby byt vyklidil a předal žalobkyni nejpozději dne [datum], což žalovaný neučinil. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při jednání dne [datum], následně toto doplnil vyjádřením ze dne [datum] s tím, že podle jeho názoru byl zpracovaný znalecký posudek na stanovení tržní hodnoty předmětného bytu vypracován chybně a byl záměrně podhodnocen, kdy stanovená cena neodpovídala obvyklé ceně obdobných bytů v místě a čase, kdy žalovaný byl záměrně krácen na svých právech a navrhoval řízení přerušit do doby rozhodnutí o jeho ústavních právech a podaných odvolání a trestních oznámeních. 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně je vlastníkem nemovité věci, a to jednotky [číslo] – bytu, vymezené v budově [adresa], stojící na pozemcích parc. č. [rok] a [rok] v [katastrální uzemí] (prokázáno výpisem z katastru nemovitosti pro [katastrální uzemí], [list vlastnictví]). Vlastnické právo nabyla na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. 10. 2021, č. j. 28 C 342/2019-111, kterým bylo k předmětnému bytu zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného (výrok I.), byt byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.) a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku ve výši 2 950 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. 10. 2021, č. j. 28 C 342/2019-111). Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2022, č. j. 62 Co 37/2022-155 ve výrocích I. a II. a III. (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2022, č. j. 62 Co 37/2022-155) Žalovaný byl k vyklizení předmětného bytu vyzván dne [datum] a byla mu k vyklizení bytu poskytnuta lhůta do [datum], což dosud neučinil (prokázáno výzvou ze dne [datum]). 4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Podle ust. § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 6. Podle ust. § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 7. V projednávané věci má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu ust. § 1143 o.z. ve spojení s § 1147 a násl. o.z., na základě kterého nabyla výlučné vlastnické právo k výše uvedenému bytu žalobkyně. Z toho důvodu odpadl žalovanému právní důvod užívání předmětného bytu a v souladu s ust. § 2991 o.z. povinnost vyklidit a odevzdat žalobkyni předmětný byt, jehož užíváním se bezdůvodně obohacuje na úkor žalobkyně, když protiprávně užívá cizí hodnotu. 8. Ani procesní tvrzení žalovaného soud nemohl brát v potaz, pokud jeho procesní obrana je postavena na skutečnostech, že zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo nespravedlivé a hodnota bytu byla znaleckým posudkem stanovena účelově nižší. Tyto skutečnosti byly předmětem zkoumání v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod spisovou značkou 28 C 342/2019, a v této věci byl rozsudek pravomocně potvrzen odvolacím soudem. Žalovaný sice tvrdil, že navrhuje řízení přerušit do doby, než bude rozhodnuto o porušování jeho ústavních práv, zároveň však dále neuváděl, v čem taková obrana má spočívat. Mimo jiné, pokud žalovaný mínil tímto podání například ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 183/1993 Sb. o Ústavním soudu, pak taková stížnost nemá ze zákona odkladný účinek. Soud proto při rozhodování vycházel ze zjištěného skutkového stavu, že žalovaný nedisponuje o užívání předmětného bytu žádným právním titulem a že žaloba je důvodná. Z toho důvodu žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost předmětný byt vyklidit tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 4,5 úkony právní služby po 1 500 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky, účast na jednání konaném dne [datum] a [datum] a dále ust. § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, jednoduchá výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 4. vyhlášky a 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 14 983 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhrady hotových výdajů advokáta a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.