26 C 347/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného rozhlasového poplatku za období od [datum] do [datum]. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud učinil z listinných důkazů založených ve spise tento závěr o skutkovém stavu: žalovaná se s účinností ke dni [datum] stala poplatníkem rozhlasového poplatku za jeden rozhlasový přijímač. V období od [datum] do [datum] žalovaná užívala rozhlasový přijímač, aniž za jeho užívání žalobkyni hradila řádně a včas rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně (prokázáno výpisem z evidence rozhlasového poplatníka a přehledem dlužných předpisů a plateb ze dne [datum]). Dlužné rozhlasové poplatky v celkové výši žalované částky žalovaná žalobkyni ani přes upomínku z její strany dosud neuhradila (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] ve spojení s doručenkou datové zprávy). 3. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění (dále jen„ zákon“), poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle ust. § 7 odst. 3 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Podle ust. § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle ust. § 6 zákona měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 4. Na základě shora uvedeného skutkového závěru ve spojení s příslušnými ustanoveními výše uvedeného zákona dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná byla v období od [datum] do [datum] příjemcem rozhlasového signálu z jednoho rozhlasového přijímače, v důsledku čehož jí dle ust. § 3 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 odst. 3 zák. č. 348/2005 Sb. vznikla povinnost hradit žalobkyni rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně, tedy 1 620 Kč za uvedené období. Jelikož žalovaná svoji zákonnou povinnost ani přes výzvu ze strany žalobkyně nesplnila, vzniklo žalobkyni dle ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. právo domáhat se zaplacení dlužného rozhlasového poplatku, včetně příslušenství u soudu. Proto soud shledal podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně požadovala příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 239,49 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dvou náhradách hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení tedy činí celkem částku ve výši 600 Kč, přičemž byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Soud k paušální náhradě nepřičetl daň z přidané hodnoty, když jednak k tomuto není podklad v ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a jednak paušální náhrada dle vyhl. č. 254/2015 nepodléhá dani z přidané hodnoty, když nespadá pod předmět daně vymezený v ust. § 2 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění.